REAGE BOYS

Po týdenní pauze nás v rámci bojů 3.kola čekal v neděli 5.10. na domovském hřišti na Pražačce tým Typosu. Jak už je na podzim bohužel zvykem, ani tentokrát se nám nevyhnuly problémy se sestavou – Míra se zbláznil a na stará kolena začal chodit do tanečních, přičemž hodiny mazurky a dalších náročných tanců bere smolně o nedělních večerech, Bulhara ofoukl vítr, takže s chorobou zůstal doma, Iwan asi jako už tradičně podlehl démonu alkoholu, pana Smůlu na hřiště znovu nepustilo zranění kolene, které si v srpnu přivodil při krasobruslení. Aby nebylo komplikací málo, nedostavil se k zápasu delegovaný rozhodčí, soudcovské úlohy se tak byl nucen zhostit jedinec z řad fanoušků Typosu.

To vše jako by negativně zapůsobilo na borce v dresech Reage boys. Pravda, naše hra se nikdy nevyznačovala nějakou zázračnou fotbalovostí, výjimku tvořilo pouze období, kdy v poli řádila dvojice Gondík – malý Honza, ale tyto nedostatky byly kompenzovány nezměrnou bojovností. Teď? Hra bez zájmu, bez pohybu, bez důrazu v osobních soubojích, chuť zahrát si fotbal pod bodem mrazu. A tak nebylo divu, že soupeř, který se rozhodně nedal nazvat nějakým přetěžkým, si s borcema, kteří vyznávají zelenobílé barvy Celticu, dělal od první minuty co chtěl. Hned v 5.minutě se na Rinata z pravé strany hnal osamocený hrot soupeře, naštěstí jeho včasné vyběhnutí rodící se nebezpečí zažehnalo. Bohužel po dalších cca. 3 minutách opět propadl pravý kraj naší obrany a tentokrát se na vzdálenější tyči nikým nekrytý kapitán Typosu nemýlil – 0:1. A mohlo být ještě hůř, když po rohu soupeře ve vápně prolétl míč až k osamocenému „typosákovi“, ale ten byl nabídnutou možností natolik zaskočen, že jen trefil v bráně stojícího Dasajeva. Chvilku na to se se stejným výsledkem opakovala situace z 5.minuty…prostě děs a hrůza, chaos v obranných řadách byl ještě horší, jak ten sparťanský v odvetě 1.kola Poháru UEFA proti Dinamu Záhřeb. A naše útočná aktivita? Neskutečná bída. Za celý poločas jsme se zmohli jen na dvě situace, které mohly přinést změnu skóre – nejdříve Richie minul z dorážky prázdnou branku, poté Lehátko dělovkou z trestného kopu jen rozezvučel tyč soupeře. A tak jediné, v čem jsme byli „lepší“ jak soupeř, bylo řečnění provázející hru, až si Prasátko vykoledovalo od rozhodčího pohrození červenou kartou, pokud se budou opakovat jeho výhrůžky soupeři, že mu nakope.

Do druhého poločasu jsme vstupovali s tím, že zkusíme s nepříznivým vývojem zápasu něco udělat, zabojovat, zvýšit počet střeleckých pokusů, což se nám v počátku i celkem dařilo. Jenže poté, co se neujalo několik střeleckých pokusů jinak matně hrajícího Chazriho (omluvou mu budiž fakt, že již dva týdny bojuje s nějakou svinskou chorobou), přišla situace, která rázně utla náš sílící nápor – míč se snášel na naší polovině k Lehátkovi, kolem kterého se široko daleko nenacházel jediný hráč soupeře. Jenže místo klidného zpracování následovala dělovka jak z dílny Laco Jurkemika mající ragbyové výškové parametry a balon si to neomylně namířil k Libeňskému mostu. To by samo o sobě nebylo žádným neštěstím, kdyby při rozkopání něco podobného už nepředvedl Hans a počet míčů připravených ke hře tak neklesl na nulu. Když po nějakém desetiminutovém neúspěšném hledání to s námi nevypadalo nejlépe, začala z toho koukat kontumace v náš neprospěch za nedostatečnou připravenost ke hře, byl nalezen míč ztracený při rozehrávce a navíc Koudy přinesl druhý z kufru svého auta. Díky tomu jsme mohli dohrát zbylých 25 minut, nutno ovšem konstatovat, že bohužel. Naše hra se totiž vrátila do „normálu“, na nějaký bodový zisk jsme nemohli ani pomyslet, zbývalo tak dořešit jen otázku, jakým výsledkem prohrajeme. Odpověď daly tři situace. Nejprve do přízemní střely kapitána Typosu vložil Prasátko nohu tak smolně, že ji zvedl nad úroveň Rinatovy hlavy, který stačil akorát tak zvednout ruce, ale ne již vyrazit míč mimo tři tyče. Pak po Lehátkově autu vykřesal naději na alespoň bod svým prvním gólem v barvách Reage boys Pavel Sivák, ale vlastně hned po rozehrávce se s balonem zadrbal Richie, naprosto zbytečně o něj přišel a hráč Typosu opakovanou střelou, když první jen rozezvučela tyč brány Regín, stanovil konečný výsledek na 1:3 v náš neprospěch. Jediné, v čem jsme soupeřě trumfli, tak byly akorát žluté karty, které si za nesportovní chování vykoledovali Koudy a Prasátko poté, co potleskem ocenili hereckou etudu postaršího simulanta  hrajícího v obraně Typosu.            

 

sestava Regín:

Rinat – Pavel Sivák, Prasátko, Lehátko – Chazri, Koudy, Hans

 

gól: Pavel Sivák

 

Přikládám ještě bodování jedinců plus menší dovětek fotbalové legendy Ivána Campa, jak jej uveřejnila Gazetta dello Sport. Sám jsem k této činnosti neměl chuť, nebyl bych dostatečně objektivní.

 

Rinat 5 - Pavel 2, Prasátko 4 (známka snížena za nesmyslné hádání se se soupeřem a rozhodčím),  Lehátko 1 (chtělo se mi dát dvojku, ale za to zakopnutí balónu si zaslouží nakopnout :) – Chazri 1, Koudy 1, Hans 1. Jinak pánové, celej zápas byl nekoukatelnej, ba co přímo byl k zeblití. Jestli Vás baví se hádat, pyskovat, rozčilovat se a nemakat, tak můžete jít do politiky a nehrajte fotbal. Diváky potom z toho dost bolí oči.... Iván Campo

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.