REAGE BOYS

V poslední dubnový den, na nějž letos připadalo pěkné 40. výročí pádu Saigonu, jsme se na Mikulově utkali s Městskou policií. Do spielu s tradičním účastníkem 2. ligy, jenž se nějakou záhadou během chvilky propadnul o dvě ligy níže, jsme vstupovali v pozici zatímního otloukánka soutěže. Leč sestava nabyla poprvé v sezoně kvalitativně obstojných rozměrů, kdy nás například svojí přítomností oblažil pan Richard, čerstvě se vrátivší z domovské Nigérie s kapsami naditými dolary, jež mu v podstatě vnutila jeho starostlivá maminka, takže nebyl nejmenší důvod mít ze zápasu nějaké přehnané obavy.

Úvodní minuty tomu pak i odpovídaly. Pravda, hra nebyla nijak oku lahodící, to ostatně nikdy nebylo naší doménou, ale jak by řekl televizní expert Pepik Csaplár, kvalita tam prostě byla.  Toto se brzy projevilo i ve skóre, kdy hned v druhé minutě nás dostal do vedení Bulhar.  I v následujících minutách jsme předváděli celkem solidní fotbal, ale poté, co se otřepal z počátečního šoku, přece jen přebral otěže zápasu soupeř, jenž kromě fotbalovosti těžil i z vynikající sehranosti svých řad. Ještě do poločasu se Městské policii podařilo vyrovnat a chvilku po začátku druhé třicetiminutovky definitivně překlopil misky vah na svoji stranu, s čímž jsme bohužel i přes enormní snahu do konce zápasu již nestačili cokoliv udělat.

I z šestého jarního klání jsme tak odešli bez bodového zisku. Pramalou útěchou nám byly řeči soupeře, že nechápe, jak můžeme být poslední.

Na závěr ještě komentář pána rozhodčího z Týdeníku: „Krásný technický a bojovný zápas, skončil šťastnou výhrou domácího týmu.„

Reage boys:

Sivi – Žiži, Bulhar, Lehy, Richie – Gondík, Koudy, Honza, Michal

gól: Bulhar

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek