REAGE BOYS

V den, na nějž připadala půvabná pranostika „Je-li déšť na svatého, bude mokrá zima“, nás čekal jeden z klíčových zápasů podzimní sezony, kdy jakožto zatímní suverén soutěže jsme si šli na Pražačku zakopat proti třetímu týmu tabulky zvoucímu se Efficienza, po pěti kolech na nás ztrácející pouhé dva bodíky. Co by nám přinesla případná výhra netřeba příliš rozebírat, případný neúspěch by aspoň lehce zamotal situaci na čele tabulky. Druhou variantu jsme si před zápasem však nepřipouštěli. Sestava, i přes nějaké ty absence, nevypadala na papíře vůbec zle, dokonce se do ní poprvé v tomto kalendářním roce vrátil pan Dacájev, takže úkol zněl jasně – další plný bodový zisk

Když se hned v páté minutě trefil po autu hlavou Bulhar, vypadalo to, že se předzápasový optimismus bude naplňovat měrou vrchovatou. Hned v minutě sedmé sice bylo vyrovnáno, to když se z vlastní půlky rozběhl bek soupeře, ve statisty proměnil hned čtyři naše hráče, a osamocený Dacájev neměl proti třem nájezdníkům šanci, ale s naší psychikou to nijak nezamávalo. Dál jsme si hráli to svoje, klídek...pohodička...bohužel oba tyto faktory měly v naší produkci zastoupení až moc velké, takže místo soupeře jsme uspali akorát tak sami sebe, za což nás ještě do konce poločasu stihl spravedlivý trest. Několik příležitostí sice ještě zůstalo hráči Efficienzy nevyužito, ovšem když jsme nevyslyšeli ani těchto varovných signálů, dvěma slepenými góly kolem 25. minuty nás poslali do kolen. Nejprve naše obranné řady totálně zaspaly při rohovém kopu, poté přišla akce lehce podobná té z prvního inkasovaného gólu (jen v kužely nebyli proměněni čtyři naši borci, ale snad jen tři), takže do kabin jsme šli za dosud nepoznané situace (pochopitelně myšleno v této sezoně) – za dvougólového manka.

Takovýto stav není v Hanspaulce žádnou tragédií, proto ani my neměli důvod nějak panikařit. Ale udělat něco s nepříznivým vývojem zápasu, to bylo tentokrát nad naše síly. Sice fotbalu neznalý jedinec by při pohledu na hru mohl nabýt dojmu, kterak soupeře neválcujeme, ovšem opak byl pravdou. Efficienza si hrála jen to, co potřebovala, byť jen do náznaků šance nás absolutně nepouštěla, výjimkou bylo pouze Richieho netrefení míče, jenž mu byl před prázdnou kasu naservírován po rozehraném přímém kopu dvojicí Pavel – Myšák. Naopak soupeř, kdykoliv získal míč a podíval se na naší obrannou polovinu, zaséval kulantně řečeno neklid v našich obranných řadách, zhusta resultující v loženky. Naštěstí si chlapci s koncovkou moc nepotykali, byli například schopni nikým neatakováni trefit z metru břevno naší opuštěné kasy, takže skóre naštěstí pro nás nenabralo až tolik obludných rozměrů. Nakonec bylo "jen" 1:4, kdy výsledkovou definitivu přinesla pětapadesátá minuta, v ní dlouhý míč za naší obranu, Bulhar stačil pomenšího hroťáka Efficienzy jen rozhodit, nikoliv však zastavit, a ten po zemi počtvrté v zápase prostřelil Dacájeva.

Holt není každý den posvícení. Narazili jsme na soupeře, co na nás ušil taktiku, která na nás odjakživa platila, a byl schopen ji na jedničku plnit celých 60 minut. My se nezmohli na nic, v podstatě ani na nějakou kloudnou střelu, takže jsme si prohru plně zasloužili. Jediné, co nás mohlo těšit, tak to, že jsme dohráli v plném počtu. Zápas totiž patřil k těm tvrdším, o hádavosti ani nemluvě, a tak se jistou dobu nad hřištěm vznášela hrozba červené karty za napadení soupeře, chvilku v první půli dokonce i za napadení svého spoluhráče, posléze pak páně rozhodčího. Do rejstříku trestů se tak zapsal akorát pan Smůla, kdy rozhicován již měsíc trvajícím mistrovstvím světa v rugby se v druhé půli jal vázat raka, ovšem v zápalu boje nepostřehl, že ho neváže se svými spoluhráči, ale dvěma protihráči a žlutý kartónek byl na světě.  

Reage boys:

Dacájev – Pavel, Bulhar, Žiži, Richie – Gondík, Myšák, Sivi

gól: Bulhar

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek