REAGE BOYS

Rok 2008 uplynul jako voda, nastal leden 2009 a to znamená jediné – začátek našeho oblíbeného Zimního poháru. Po dvou letech, kdy se zimou měl společného jen ten název, začalo v Praze panovat počasí, že pohár je „zimní“ se vším všudy. A tak jsme v sobotu 10.ledna vstávali do minus deseti stupňů a vyrazili jsme do Běchovic vstříc našemu prvnímu zápasu, ve kterém nám byl soupeřem mančaft Hloubětín 1.FC skládající se z hráčů z 5.ligy. Sestavu Regín dlouhou dobu provázely jisté porodní bolesti, ale protože nakonec dorazili i kanonýr Gondík, Pavel Sivák a klasické zimní posily z Kožichu Matlata, malej Honza, papírově vypadala sestava ještě silnější, než ve které jsme odehráli podzimní Hanspaulku.

Zápas začal, soupeř se zatáhnul do obranné ulity, zdál se jakýkoliv, jen ne směrem dopředu nebezpečný. A tak Rinata nenapadlo nic lepšího, než že se vydá po vzoru Higuity na útočný výlet…a bohužel jako René Higuita na MS 1990 v Itálii také dopadl. Do role Rogera Milly se vžil obtloustlý mužík v červeném kulichu a oteplovačkách, který nedal v bráně zaskakujícímu Bulharovi šanci a tak jsme již od 3.minuty prohrávali 0:1. Tím se odstartoval zápas, kterému být přítomni fotbaloví odborníci, jistě ještě po letech slintají nad útočnou smrští, která se odehrávala v Běchovicích. Jedinou výjimkou by tvořili snad jen Jarda Hřebík, nebo italští zastánci cattenacia jako Carlo Ancelotti či Marcelo Lippi, kteří by museli z nezodpovědného počínání v defenzivě být na infarkt. Protože gólových situací bylo požehnaně, nebudeme se zabývat nějakou omáčkou v podobě nevyužitých šancí. Takže – po pár minutách Gondík nahrával před branku tak šikovně, že brankář soupeře si nohama srazil míč do vlastní branky – 1:1. Lehátko vyvážel míč do přečíslení 4 na 2, ale bohužel tak šikovně, že z toho resultovalo přečíslení 4 na 1 na druhé straně – 1:2. Parádní kombinace na jeden dotek po ose Míra, Gondík, malej Honza, zakončená gólem posledně jmenovaného – 2:2. Poté jsme se střelou Gondíka, při které měl gólman Hloubětína zakrytý výhled, ujali dokonce vedené 3:2, ale to nám příliš dlouho nevydrželo, neboť Bulharovi se zamotal na hranici vápna míč mezi nohy, toho využil onen „Roger Milla“ z gólu prvního a pohotovou střelou z otočky se štěstím procedil míč za Rinatovy záda – 3:3, poločas.

Do druhé půle se vstupovalo s úmyslem co nejvíc se pokoušet o střelbu, nechat tak „vyniknout“ brankáře soupeře. Leč klasika – člověk míní, život mění. Dlouhou dobu jsme nebyli schopni se na dostřel branky Hloubětína vůbec dostat, veškeré dění se odehrávalo před naší brankou. A tak nebylo divu, že se vedení ujal opět soupeř. Rinat vyrazil střelu jen k nohoum nekrytého útočníka Hloubětína a ten nějakou záhadnou dorážkou dostal míč za jeho záda – 3:4. A už to zase jelo! Iwan v 50.minutě donutil svým důrazem bránícího hráče soupeře nechytatelnou dělovkou vymést vingl vlastní branky – 4:4. Bohužel hoch si tuto střelu tak pěkně natrénoval, že po pouhých dvou minutách se mu totéž povedlo již do branky správné – 4:5. V 54.minutě vyrovnal na 5:5 Gondík, čímž zkompletoval svůj hattrick, na druhé straně nechtěl zůstat pozadu onen „Roger Milla“ a jeho třetím gólem v zápasu vedl 6:5 opět Hloubětín. Protože času do konce zápasu již mnoho nezbývalo, nevypadalo to s námi vůbec dobře. Ale opět se ukázalo bojovné srdce Regín, které v 58.minutě Bulharem vyrovnali na konečných, a asi i zasloužených, 6:6.

sestava Regín:

Rinat – Míra, Bulhar, Lehátko, Pavel Sivák, Matlata – Gondík, Iwan, malej Honza 

góly: Gondík 3, malej Honza, Bulhar, vlastní