REAGE BOYS

Ve třetím kole Zimního poháru nás v sobotu 24.1. čekal na Pražačce Ekonom, čili tým čerstvě postoupivší do 3.ligy. Vzhledem k tomu, že valná většina hráčů soupeře vypadala na vrstevníky Jendy Koška, Václava Piláta nebo Kádi-Peška, čili průkopníků míče kopaného v zemích Koruny české, dalo se spíše usuzovat, že se jedná o tým smíšený s veterány, kteří hrají ligu druhou. Ať to již bylo tak či tak, úkol zněl jasně – pokud chceme vůbec myslet na postup ze skupiny, musíme tentokrát již bezpodmínečně vyhrát, jiný výsledek neexistuje! Tomu také odpovídala naše sestava, kdy až na klasického zimního absentéra Richieho a Chazriho jsme byli v podstatě komplet, po měsíční pauze zaviněné zraněním nastoupil dokonce i druhý nejlepší střelec Koudy. Nejpodstatnější změna se pak udála v bráně, kdy rozhodnutím trenérského koncilia odnesl nepřesvědčivé výkony z prvních dvou kol Rinat, který s legendárním Tarasovovým blokem pečlivě hlídajícím individuální statistiky hráčů usedl pouze na tribunu, jeho místo mezi třemi tyčemi zaujal „šlechtic“ Karlik.

I přes znalost důležitosti zápasu jsme do něj vstoupili tak, jak je nám již několik sezon vlastní - naprosto nekoncentrovaně a tak to nemohlo skončit jinak, než brankou v naší síti. Ve 3.minutě klasicky na zadní tyči jsme nechali úplně volného hrače soupeře a ten nadvakrát překonal Karlika. Když chvilku poté soupeř vyšachoval naši obranu tak, že střelec zasouval pohodlně míč o tyč do prázdné brány, vypadalo to s naším dalším účinkováním v Zimním poháru bledě. Sice nám nikdo nemohl upřít snahu hrát, ale Ekonom byl natolik herně vyspělý, že nás většinu času držel od své brány v pohodě na dištanc a tak v Tarasovově bloku až do 20.minuty bylo čisto-prázdno v kolonce střel. Když tu najednou…Bulhar vyhrál na půlce osobní souboj s jedním z čahounů v barvách soupeře, perfektně načasovanou přihrávkou poslal do šance Koudyho a ten svojím snad prvním zápasovým dotykem s míčem snížil na 1:2. Když si stejná dvojice zopakovala po nějakých pěti minutách tuto akci ještě jednou, šlo se do kabin za přece již příznivějších 2:2.    

Jak jsme končili poločas první, tak jsme vstoupili i do toho druhého. Aktivita byla nyní jednoznačně na našich kopačkách, před brankou Ekonomu to co chvíli hořelo, leč bez gólového efektu. A tak šel do vedení opět soupeř. Stačil k tomu nakopnutý míč za obranu, která byla v daném okamžiku složena ze samých „čahounů“ (Míra, malej Honza, Lehy), a již jsme zase o gól prohrávali. Naštěstí chvilku poté Míra předvedl svůj první světlý okamžik v zápase, trestňák rozehrál tak šikovně, že na vzdálenější tyči Bulhar trochu se štěstím vyrovnal na 3:3. Jestli ona rozehrávka byla střelou či nahrávkou? Těžko říci, snad ani sám autor to netuší. Když prošedivělá mánička v našich barvách Matlata po Gondíkově přistrčení a chvilku nato Bulhar po fantastické křížné přihrávce Pavla Siváka přes půlku hřiště dostali Regíny do vedení 5:3, zdálo se být o osudu utkání rozhodnuto. Reage boys s chutí kombinovali, Ekonom působil již celkem unaveným dojmem, před bránu střeženou Karlikem se nedostával. Ten tak byl nucen se bavit svými útočnými výlety nebo zákroky vyloženě pro diváky. Když už do konce zápasu mnoho času nezbývalo, zkusil soupeř více méně ze zoufalství nakopnout míč před naší bránu, bohužel opět pro něj úspěšně - 4:5. Aby komplikací nebylo málo, dostal po chvilce trochu prostoru ke střele asi nejstarší bard v barvách Ekonomu, za vápnem napřáhl k jurkemikovce a…a místo dělovky vylezla z jeho nohy neskutečná šmatlavka doprostředka brány, na kterou nestihl Karlik padající do očekávaného směru střely zareagovat. Tento vyrovnávací gól vyvolal v táboře Ekonomu tři náladové fáze – 1. fázi všeobecného překvapení, 2.fázi všeobecného veselí, 3.fázi individuálního primitivismu, kdy onen střelec oslavil svůj gól slovy „čaráku jeden frajerskej, a máš ho tam!!!“. Protože do konce zápasu zbývaly již jen tak dvě minuty, s našimi postupovými ambicemi to opět vypadalo více než špatně. Naštěstí nám znovu vytrhla trn z paty naše zbraň nejsilnější, vlastně jediná – standartka. V době, kdy už rozhodčí začal pošilhávat po svých hodinkách, zahrával Gondík roh, míč se po nedůsledném soupeřově odvrácení propadl k nekrytému Bulharovi a ten svým třetím gólem v zápase rozhodl o naší výhře 6:5.

sestava Regín:

Karlik – Míra, Bulhar, Lehy, Matlata, Sivi, malej Honza – Gondík, Teplucha, Iwan, Campo

góly: Teplucha 2, Bulhar 3, Matlata    

A co nám po tomto zápase ukázal legendární Tarasovovův zápisník? Monitorované byly tři oblasti – nahrávky, souboje a střely. Jako nahrávky byly počítány pouze ty, které byly tak trochu do rizika, směřovaly směrem dopředu, přenášely hru zprava doleva, čili pokud by si někdo chtěl například nahonit čárky bezduchým kopáním míče vzadu v obraně, měl smůlu. Souboje? V jejich případě to bylo jednodušší – podstoupené osobní souboje jedinců, získané či ztracené míče, ale vše za předpokladu, že míč dále zůstal ve hře, tudíž žádné vypíchnutí balonu do autu. A co se týče střel, k nim jen ta poznámka, že zblokované se nepočítaly (to bude asi nejvíc interesovat Gondíka). A jak to teda všechno dopadlo? Kukmal!

Obrázky k článku

zdrchanej Matlata

atlet Lehy

Karlik

malej Hladůvka

přestávková pohoda

pravděpodobný důvod Mírova hanebného výkonu

Campova prdel a Míra

lítý boj

před špílem

před špílem podruhé

útočník Wáňa se potuluje u naší branky

Hans a jeho věrný přítel

úderná dvojka Gondík - Bulhar

strkanice před brankou soupeře

rychlonožka Campo

Rinat s obávaným Tarasovovým blokem

Iwan útočí!

uzdravený shooter Teplucha

dvojce spolužáků vyvolala paniku v řadách Ekonomu

roh soupeře

pravděpodobně jsme právě inkasovali...

je dobojováno

vítězové se srocují k pozápasovému fotu

vítězové poprvé

vítězové podruhé (i s realizačním týmem)