REAGE BOYS

V předvečer 28.října, Dne vzniku československého státu, jsme se vydali na Mikulovku oslavit tento bezesporu významný den sportem. S ohledem na průběžnou tabulku se klání s 1.FC Horst (Siegl) jevilo býti jedním z klíčových zápasů podzimu, fotbaloví odborníci by zajisté přispěchali s tvrzením o zápasu o čtyři body.  V jakém rozpoložení se nacházel Horst, to těžko říci, pokud tedy nebude široké veřejnosti stačit info o tom, že chlapci byli výrazně mladší jak my (ostatně jak bývá zvykem). A my? Sestavička se nám oproti předešlému týdnu zase lehce protočila, kdy za zmínku stojí zejména absence autora hattricku Gondíka, ovšem místo něj jsme si na soupisku mohli napsat Pavla s Mírou, takže kein problem.

Kein problem to pak byl i celý úvodní poločas. Hned od úvodního hvizdu páně rozhodčího jsme suverénně ovládli dění na hřišti, což se v 5.minutě odzrcadlilo v první vstřelené brance, chvilku poté v druhé. Na 1:0 dával Radek po Bulharově přiťuknutí hlavou, na 2:0 Pavel, když využil hrubé chyby gólmana soupeře. Ten se snažil v pádu zachytit míč směřující do zámezí, místo toho ho však jen plácl před nohy na střídačku mířícího Pavla a tomu trefit zhola opuštěnou branku Horsta již nečinilo problém.  Problém nám však začal vyvstávat v koncovce. Přestože jsme soupeře herně mleli, že se například v jednu dobu nebyl schopen několik minut dostat dále než na tři metry od vlastního vápna, do kterého směřoval jeden balón za druhým, do konce poločasu jsme si další úspěšný zásah již nepřipsali. Šancí k tomu přitom bylo požehnaně, objevovali se v nich průběžně všichni naši borci v poli, leč bohužel. Resultovalo z nich akorát tak rozezvučení brankové konstrukce a to hned v nějakých pěti případech.

O přestávce jsme si říkali, že druhou třicetiminutovku musíme pojmout trošku obezřetně. S ohledem na dvoubrankové vedení nijak nedivočit, hrát v klidu z obrany, počkat si na svoji šanci. Toto nám vydrželo jen asi pět minut. V nich jsme nejprve propásli možnost na navýšení našeho vedení na tři góly a poté jsme naopak sami inkasovali. Stačilo jen trošku zachrápnout při rohu a problém byl na světě. Tento gól převrátil dění na place o 180 stupňů. Zatímco na naše kopačky vnesl nepřesnosti, neklid, díky čemuž jsme měli problém si vůbec přihrát, natož kloudně zaútočit, dosud matným borcům Horstu vlil elánu do žil. Klikou však bylo, že v předfinální fázi jim scházel klid, případně jsme stačili na poslední chvíli zatáhnout za záchrannou brzdu. Maximem jejich snažení tak byla také jen rozezvučená tyč naší branky, na níž chvilku po inkasovaném gólu vytěsnil míč svým tělcem Dacájev při včasném vyběhnutí proti samostatnému úniku útočníka soupeře. Nebezpečně pak ještě vypadala herecká etuda plašmušky v bílých botkách, jenž se nám složil ve vápně, po níž následoval hvizd rozhodčího. Tento však k naší úlevě neznamenal penaltičku, nýbrž náš volný kop skrzevá soupeřovu simulaci. A protože se skórem nepohnulo ani zopár nadějných situací, jež se nám s blížícím koncem zápasu začaly z brejků rýsovat, svítilo po závěrečném hvizdu jako vždy precisního páně rozhodčího skóre 2:1 pro naše barvy.

Tak to bychom měli, připsali jsme si další dva bodíky na naše konto. Ale že to byly nervy! A nutno dodat, že naprosto zbytečné. V první třicetiminutovce jsme totiž byli jasnými vládci zeleného pažitu a bylo jen naší chybou (trochu i smůlou...), že jsme do kabin šli s pouhým dvoubrankovým náskokem. Ta druhá pak nabídla zcela opačný obrázek a výsledek byl otevřený až do posledních sekund. Naštěstí se však nepotvrdilo tvrzení Pepíka Csaplára, jenž poločasové vedení o dvě branky považuje za nejošemetnější možný výsledek.

Reage boys:

Dacájev – malej Honza, Bulhar, Lehátko, Míra – Radek, Pavel, Michal, Teplucha

góly: Radek, Pavel

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek