REAGE BOYS

Po ostudě s Uličníkama nás první dubnovou středu čekal na Mikulově reparát a to proti mančaftu zvoucímu se Kojots United, s nimiž jsme se historicky již párkrát střetli, naposledy ale snad na podzim 2007. S ohledem na to, v jakém počtu jsme se sešli k prvním dvěma kláním, se opět očekávala silná sestava, leč opak byl pravdou. Sešli jsme se v počtu šesti kusů, tj. bez možnosti střídání, což s ohledem na náš věk a fyzickou kondici není úplně ideální.

Nástup jsme měli jak od řezáče. V prvních sedmi minutách, kdy jsme ještě fyzicky mohli, jsme zazdili nějakých pět velkých šancí. Poté jsme takticky trošku zvolnili, leč i tak se šance dále dostavovaly. Ale ta koncovka...s ní si nepotykal zejména Michal. A tak nebylo divu, když nás minutu před koncem stihl trest v podobě soupeřova vedoucího gólu.

Druhý poločas se pak odvíjel v identickém duchu. Když jsme po chybě Bulhara inkasovali na 0:2, byla s ohledem na naši neproduktivitu situace již kritická. Tři minuty před koncem sice zkazil gólmanovi Kojotů nulu Gondík, ale i přes hru vabank a zvýšenou nervozitu na place jsme se alespoň bodu nedočkali.

Na své konto jsme si tak připsali druhou porážku v řadě a opět porážku naprosto zbytečnou. Holt naše fotbalová produkce začíná zhusta nabírat parametrů motta páně Coubertena – „není důležité zvítězit, ale zúčastnit se“.

Reage boys:

Sivi – Fabio, Bulhar, Rafael – Gondík, Michal

gól: Gondík

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek