REAGE BOYS

30.listopadu 2017, tj. přesně 50 let poté, co Jižní Jemen získal nezávislost na Velké Británii, jsme se za pěkně hnusného počasí vydali na Mikulovu k poslednímu zápasu podzimní sezóny. Záchranu jsme ještě neměli jistou, nicméně abychom opravdu spadli, to by muselo dojít k takovému souběhu výsledků, že by je dohromady nezkombinovali ani v Jugoslávii v 80.letech (a že tam uměli věci…!). Tomu pak bohužel odpovídala naše sestava, jež se ustálila na počtu 5+1 a stejně jako v předešlém zápase si byl nucen na levém bekovi střihnout spiel Dacájev. Naproti tomu namotivovaný soupeř z Dolních Kralovic, jenž ještě mohl pomýšlet na postup, dorazil v plné palbě, za lajnou se mu mačkaly snad hned čtyři kusy.

Namotivovanosti soupeře, a tedy nejen asi jí, pak odpovídal průběh zápasu. Ten totiž měl s fotbalem pramálo společného. Byla to spíš kopaná křížená žvanírnou a to žvanírnou v té nejhrubší podobě. Možná tak prvních pět minut byl klid, ale pak se to rozjelo. Hoši z Kralovic, ve svých očích dozajisté skvělí fotbalisté, se nebyli sto prokousat naším obranným valem, nervozita v jejich řadách rostla, což v kombinaci s výrazně sníženým inteligenčním kvocientem namixovalo ze zápasu v pravdě výbušnou směs. Začínalo se na kydech, že jsme o pět let starší (s ohledem na náš skutečný věkový rozdíl jaká to pocta!!!), po chvilce nám již bylo dvě stě a za dalších pár minut už létaly vzduchem „zmrdi“. V nich byli přeborníky zejména dva bratři-Rumcajsové, z nichž jeden navíc vytunil svůj vzhled tím, že nastoupil ve fešném sparťanském kulíšku, kteří byli schopni takto soupeře otitulovat jen proto, že si dovolil mu zblokovat střelu. Na place to tak každou chvíli doslova vřelo, párkrát to směřovalo k tomu, že ozajstná mela jen jen otázkou toho, komu prvnímu rupnou nervy, a vyletí pěst. V pravdě „přátelská“ atmosféra dokonce vedla Bulhara k úvahám, jestli se na to radši nevyserem, že to nemůže dobře dopadnout, stejně jako k přesunu Strašnické šlechty, jíž nepřišel na vedlejší hřiště soupeř a pro zahřátí si kopali mezi sebou, za postranní lajnu. Nakonec jsme ale zvládli plnou porci 60 minut. Příčinou asi byl fakt, že před půlí se soupeř přece jen prokousal k jednobrankovému vedení, cca v minutě 45. se trefil podruhé, čímž se uklidnil a do závěrečného hvizdu se stihnul trefit ještě dvakrát. Kosmetická úprava skóre Mírou pak s ním již ani nehla, přestože jisté průpovídky stran zrakvení gólmana, jenž se ale zranil sám, tam byly.

No tak to bychom měli, další sezóna Regín, historicky již 37., je úspěšně za námi. Pravda, poslední zápas byl takový, jaký jsme za celou dobu asi nezažili, a to jsme byli schopni se s některými soupeři, např. Bendou, fajnově pokopat! Ale holt je jiná doba. V konečné tabulce jsme se ziskem 9 bodů obsadili 7.místo a tak i na jaře nás budou čekat boje v šesté lize. Jestli některý z týmů nezmění hrací den, můžeme se nejspíš těšit na další derbíčko se Šlechtou, či na přátelskou odvetu s Dolními Kralovicemi.

Reage boys:

Sivi – pan Smůla, Bulhar, Dacájev – Míra, Michal

gól: Míra

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek