REAGE BOYS

Na Svátek Obřezání páně (14.leden…) nás na Pražačce v 2.kole Zimního poháru čekal tým Světlušek. Teorie hovořila o tom, že nás nečeká nic lehkého, neb hoši na podzim hráli čtyřku a jen o fous jim utekl postup do trojky, ovšem my se sešli v sestavě, v níž jsme rozdávali fotbalovou radost loňskou zimu, takže nač se bát?! Že chyběl Bulhar, který si z lítého klání s Balkáncema o týden předtím odnesl bouchlá žebra, byl jen drobný detail.

Úvod zápasu pak jako kdyby dal vzpomenout právě na loňskou zimu. Hráli jsme s chutí, zdatně jsme kombinovali, zkrátka kvalita tam byla. Soupeři jsme dali čuchnout jen ve vysloveně ojedinělých případech, majíce je navíc na svědomí jisté řekněme lajdáctví na trase Dacájev – Kolkis, jež však zůstalo Světluškami nevyužito. Jinak jsme otěže zápasu pevně třímali my. Toto se začalo měnit kolem cca 20.minuty. A stačilo k tomu málo – soupeř přidal na pohybu, my ho naopak vepředu ubrali, ba skoro by se dalo říci, že naše útočná vozba se stala vysloveně statickou. Díky tomu se role v zápase otočily o 180 stupňů. My nebyli schopni udržet míč na kopačkách dobu delší jak 10 sekund, naopak soupeř začal hře jasně dominovat a na naši branku se valil útok za útokem. Pravda, Dacájev dlouhé minuty po vzoru svého protějšku odolával, ale v předposlední minutě první třicetiminutovky přece jen kapituloval. Stačilo k tomu málo – zdánlivě neškodné autové vhazování, leč špatně odbráněné  a po hlavičce možná nejmenšího borce na place to bylo 0:1. Hned z rozehry mohl kontrovat Kolkis, ale jeho střela jen rozezvučela levou tyč soupeřovo branky.

Do druhé půle jsme pak vstoupili tak jak do té první. Kvalita tam byla, ale protože v mezičase se rozehrál i soupeř, nebyl to takový zdánlivý kinderspiel. Naopak, na Práže bylo k vidění velmi pohledné fotbalové představení, na němž se stejným dílem podílely oba týmy. Opticky více ze hry jsme sice měli my, kdy permanentně jsme se hnali minimálně za vyrovnáním, ovšem borci ze Světlušek pozorně bránili a sami nevynechali jediné příležitosti k zaútočení. Jak čas plynul, naše aktivita směrem dopředu se stávala více a více křečovitou, v čemž vynikal zejména Čutka. Ten se dokonce dostal do takového tranzu, že se chtěl zapsat na střeleckou listinu za každou cenu a když se nemohl střelecky prosadit na té správné straně hřiště, pokusil se překonat aspoň Dacájeva. Ale když i ten za cenu monoklu na levém oku byl proti, bylo nad slunce jasné, že i kdybychom hráli ještě další hodinu, našim střelcům ten den pšenka prostě nepokvete. V poslední minutě se pak soupeř dostal při naší hře vabank do přečíslení tří na jednoho a tentokrát tuto přesilovou situaci vykombinovali tak, že se závěrečným hvizdem soupeře upravili na konečných 0:2.

Škoda. Až na výpadek v první půli to od nás vůbec nebylo špatné, spíš naopak. Ale holt to byl jeden z těch zápasů, že i kdybychom se na hlavu stavěli, góla prostě nedáme. Nehledě na to, že se na tom výraznou měrou podílel jak velmi kvalitní goalie Světlušek (ostatně ještě aby nebyl, když dle všeho chytá Pražský přebor ve velkém…).

Reage boys:

Dacájev – malej Honza, Kolkis, Lehy, Zachy – Michal, Čutka, Karel

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek