REAGE BOYS

Poslední květnový den léta páně 2018 nás los poslal na Aritmu, abychom si na tamním plácku, jenž lze zajisté řadit mezi jedno z nejhorších hřišť současné H'paulky, čutli proti zatímnímu suverénovi skupiny zvoucímu se Bylo nás pět plus jedna. Vzhledem k tomu, že série úspěšných výsledků nás vynesla na druhou příčku průběžné tabulky, dalo se bezpochyby hovořit o šlágru kola. Žádným šlágrem však dlouhou dobu byla naše sestavička – v ní byla nejprve jistotou pouze účast Dacájeva, Bulhara a dejvických dvojčat, k nimž posléze přibyl Adam. Naštěstí den před spielem svoji účast ohlásil i Čutka a taktéž Gondík, v němž se asi hnulo svědomí, takže jsme se dostali již na pěkných šest plus jedna. A když deset minut před výkopem dorazil i Míra, dalo se skoro hovořit o ideálu.

 Do zápasu jsme alespoň v rovině verbální chtěli jít s tím, aby se nám nestalo to, co je pro nás tak typické – abychom nezaspali začátek. A světe div se, ono se nám to i podařilo. Jasně, dalo se to odehrát ještě lépe, to kdybychom proměnili některou ze svých šancí, ale hlavní bylo, že jsme neinkasovali. Ono vlastně ani moc nebylo z čeho – nejblíž tomu soupeř byl po náhodné teči svého kapitána, míč ťuknul do pravé tyče naší branky, pomaličku se sunul v nebezpečné blízkosti brankové čáry, odkud ho však včas skluzem uklidil do bezpečí Dacájev. Poločas tak spěl k bezbrankovému stavu, leč nakonec nedospěl. V cca. 27.minutě jsme totiž dostali výhodu volného přímého kopu, k jeho exekuci se postavil Čutka a gólman soupeře byl na jeho střelu krátký. 1:0, poločas.

Do toho druhého jsme vstupovali s tím, že by to chtělo dát druhého fíka a bude klid. A jak jsme řekli, tak jsme i učinili! Nejprve se nám sice nepodařilo dotáhnout několik našich akcí do zdárného konce, ale poté jsme předvedli akci, z níž muselo zaplesat srdce každého fanouška fotbalu -  Rinat z výkopu našel Čutyho, ten přiťukl Gondíkovi, jenž přízemní střelou z první ke vzdálenější tyči podruhé překonal brankáře Bylo nás… . Když pak po pár minutách rozvlnil síť znovu Čutka, bylo po zápase. Jediné, co byla potřeba do závěrečného hvizdu páně rozhodčího vyřešit, bylo výše skóre. To se však již do konce zápasu již nepohnulo. V našich barvách totiž odmítl zkompletovat hattrick pan AZ kvíz, jenž místo jednoduchého, leč účinného zakončení zkoušel zesměšnit gólmana soupeře nějakým dloubáčkem či co, Žižiho životní hlavička pak již druhý zápas po sobě pouze rozezvučela břevno. Soupeř pak měl nejblíže k čestnému úspěchu pár minut před koncem, kdy zlomyslný Bulhar chtěl zkazit Dacájevovi vyčapanou nulu, ale proti byla podruhé v zápase pravá tyč v kombinaci s následnou Rinatovo reakcí a Žižiho definitivním odprášením míče kamsi do pryč.     

Inu dobré to bylo. Soupeř sice disponoval kádrem v průměru možná tak o polovinu mladším a lehčím jak my, s čímž byly spojeny i jejich jisté výhody v mobilitě, ovšem ty dostaly totálně na frak našimi zkušenostmi. Po čtvrté výhře v řadě tak naše postupové ambice začínají nabírat stále reálnější obrysy. Snad si to ve zbylých dvou zápasech nějak zbytečně nepokurvíme.

Reage boys:

Dacájev – Fabio, Bulhar, Rafael, Míra – Adam, Čutka, Gondík

góly: Čutka 2, Gondík

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek