REAGE BOYS

Na den přesně 70 let poté, co na prezidentský úřad rezignoval Edvard Beneš (a záhy byl nahrazen syfilitikem a opilcem v jedné osobě s iniciálami KG), nás v předposledním zápase jarní sezóny čekal na neoblíbeném placu na Motorletu mančaft zvoucí se Dromedarians Praha.  Vzhledem k tomu, jak se vyvinula situace ve skupině, bylo záhodno, abychom se sešli v co možná nejlepší sestavě, což se přes jisté problémy nakonec i podařilo. Oproti minulému zápasu jsme sice museli škrtnout ze sestavy chabrusáka Lehátka, plus geroje Čutku, ale tyto absentéry částečně vykompenzoval rekreant Boši. Na lávce jsme tam měli nachystaného aspoň jednoho playera ke střídání, zatímco soupeř žádného.

 Do zápasu jsme vstoupili obezřetně. Nikam jsme se bezhlavě nehnali, hlídali si v první řadě zadek a v klidu si čekali na svoji šanci. Ta přišla celkem záhy. K rychlému protiútoku našlápnuvší Gondík sice o merunu přišel, načež začal tuto situaci komentovat a úplně přestal hrát. Ne však Adam. Ten na poslední chvíli zachytil míč ještě na hrací ploše, protlačil se přes beka „dromedánů“ a v podstatě z nulového úhlu vymetl šibenici. V podobném duchu hra plynula i v následujících minutách. Soupeř se sice občas dostal na dostřel Rinatovo branky, ale povětšinou shořel na vlastní nepřesnosti v kombinaci s naší pozornou obranou. A když už, byl na místě pozorný Dacájev. To my byli směrem dopředu výrazně nebezpečnější. Sice jsme si úplně nepotykali s koncovkou, což platilo zejména pro Gondíka, jenž inkasoval housle místo toho, aby z v podstatě brankové čáry zasunul míč do opuštěné branky soupeře. Ale protože takovým kopytem nebyl Míra, který po Dacájevovo nákopu využil nedorozumění mezi bekem a goaliem „dromedánů“, šli jsme do kabin se zdánlivě bezpečným dvojbrankovým náskokem.

Do druhé třicetiminutovky jsme nevstoupili zrovna ideálně. Pravděpodobně ukolébáni dosavadním průběhem to byl z naší strany až moc velký klídek, jenž díky zvýšené aktivitě soupeře přešel místy do chaosu. Ovšem soupeři nebylo ten večer zkrátka přáno a tak když jsme bez inkasovaného gólu přežili úvodních deset minut jeho tlaku, vrátilo se dění na trávníku do starých kolejí. Nějakou dobu jsme sice nebyli schopni „dromedánům“ definitivně zatlačit oči, ale když se deset minut před koncem konečně trefil i Gondík, bylo o osudu zápasu rozhodnuto.

Pátá výhra v řadě nás pak v kombinaci s ostatními výsledky ve skupině postavila před posledním kolem do pozice leadera soutěže. A to pozice natolik luxusní, že pokud i v posledním zápase uspějeme za dva body, nemusí nás dění na ostatních hřištích vůbec zajímat a na první příčce, jež znamená postup do pětky, se budeme vyhřívat i na samém konci jarní sezóny. Kdo by to jen po druhém kole řekl…

Reage boys:

Dacájev – Míra, Bulhar, Žiži – Gondík, Adam, Boši

góly: Adam, Míra, Gondík

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek