REAGE BOYS

Podzimní sezóna Hanspaulky '18 nám začala hned první zářijovou středu a to na některými jedinci neoblíbeném Tempu proti mančaftu nosícímu název Alibi. V jaké fazóně se hochům v průměru tak o patnáct let mladším postavíme, to šlo predikovat opravdu těžko, neb se dalo předpokládat, že 96% jedinců od posledního darebného jarního zápasu do meruny ani nekoplo, a tak 90% si v letní pauze ani nepotykalo se sportem jako takovým. Ale co už, to je zkrátka taková naše klasika. Jo, a abychom nezapomněli – měli jsme tu čest představit v našem týmu novou posilu, jíž je další ze slovenských (dle příjmení spíše maďarských…) odchovanců zlonínského fotbalu, Mr. Zoltán.

Realita pak nebyla ani v nejmenším tak hrozná. Soupeři jsme se postavili s otevřeným hledím, takže byl na Tempu k vidění vyrovnaný a celkem solidní fotbal, jenž rozhodně nebyl skoupým na vyložené šance. Tu první měl po pár minutách hry Boši, jenž se řítil na osamoceného brankáře Alibi, jenž mu navíc nabídl skórování jak na zlatém podnose, kdy z neznámých údajů ve vápně upadl. Jaké však bylo naše překvapení, kdy místo triviální koncovky do opuštěné branky našla Bošiho střela jen kůzlátka po zemi se válejícího gólmana! No a v podobném duchu, nutno říci, že na obou stranách, se jelo dál. Šance střídala šanci, leč skóre k údivu přihlížejících fanoušků (v počtu dvou) zůstávalo dlouhou dobu neměnné. Pohla s ním až minuta 30.. V ní se dostal do brejku náš ostravský shooter Gondík, cca. na hranici vápna napřáhl ke své obávané dělovce a…Alibi po klasickém šatňáku vedlo 1:0! Jeho pumelenice mající na 100% gólových parametrů totiž pouze rozezvučela typ soupeřovo branky a následně v kombinaci s razancí a nešťastným úhlem vyslala neomylně do brejku útočnou dvojici soupeře, a ta si sice krkolomně, ale přece jen s nabídnutou loženkou poradila.

Druhá půle se pak odvíjela ve stejném duchu, ovšem byla přece jen o něco gólovější. Ve 40.minutě jsme dočkali zaslouženého vyrovnání, kdy se klasicky po našem rohu hlavou prosadil Bulhar. Na tuto ze svého pohledu nepředloženost reagovali borci Alibi v podstatě promptně a bohužel hned dvakrát. Nejprve se asi po pěti minutách angličanem dostali do vedení, které osm minut před koncem pojistili po brilantní individuální akci jednoho ze svých playerů, jenž byl schopen na poslední chvíli čistě obrat o míč Bulhara natahujícího ke gólové střele a jak byl v laufu, našlápnul rovnou i do bleskového protiútoku, na jehož konci jeden z jeho spoluhráčů jen slíznul onu pověstnou smetánku. Ani dvoubrankový deficit nám neubral chuti do hry a hned po minutě jsme kontrovali přízemní bombou Gondíka. Ale přestože do konce zápasu zbývalo ještě relativně hodně času, nějakých sedm minut, k vyrovnání jsme se již nedostali. Soupeř totiž zbytek zápasu odehrál takticky na jedničku, kdy nám už moc nepůjčil míč, hra se povětšinou odehrávala na naší půlce.

Do sezóny jsme tak vstoupili nejtěsnější možnou prohrou v poměru 2:3. Ale netřeba smutnit. Zápas to byl vyrovnaný (na šance tak 15:15, na tyče jsme snad dokonce drtivě zvítězili nějakých 6:2), co se týče sportovního hlediska, tak v jádru kvalitní a hlavně oboustranně na jedničku podtrženou co se férovosti vedení boje týče.

Reage boys:

Dacájev – Míra, Bulhar, Zoli, Pešíno – Gondík, BOši

góly: Bulhar, Gondík  

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek