REAGE BOYS

Rok se sešel s rokem a bylo to tady zase – El Clásico, čti derbíčko se Strašnickou šlechtou! Vzájemná bilance (prachbídných 0-1-4) a pohled na průběžnou tabulku? Nic moc. Ovšem favorit přece v derby nevyhrává, k tomu zdařilý výkon v posledním kole…pravda, zrovna na takový prestižní zápas ohlásil svoji absenci Bulhar, ale jinak jsme byli v podstatě komplet, a tak aspoň někteří jedinci, nemaje po ruce Bulharovu berličku, mohli naplno ukázat, co v nich je.  

Že nás na place nečeká žádná krasojízda, to šlo vyčíst již z krátké předzápasové debaty, kdo kde bude hrát. Ovšem že to bude až taková tragédie? To nečekal určitě lautr nikdo.  Co k zápasu jako takovému napsat? K naší produkci vlastně není co. Obrana zmatená, mezihra neexistující, útok jakbysmet. Za celých šedesát minut jsme snad ani jednou netrefili prostor mezi třemi tyčemi, takže Milo, odhadem strašnický brankář číslo čtyři, si připsal na své konto tak jednoduchou nulu, že se mu o ní v životě ani nesnilo.

Na straně druhé se útoční hráči ani moc nenadřeli a nasázeli do Dacájevovo sítě čtyři branky. Skóre otevřel ve 20.minutě Bery, jenž na postu pivota nechal při rohovém kopu promluvit své fyzické parametry a přes stínujícího Gondíka filigránskou patičkou usměrnil na vzdálenější tyč střelu, jež původně zcela neškodně mířila do autu. Chvilku před pauzou nekompromisně zavěsil do vlastní Lehy, jenž se jal obětavým skluzem hasit požár vzniklý jedním z málo pochopitelných selhání naší defenzívy. Když se pak z kraje druhého poločasu odehrála v Záběhlicích rekonstrukce jednoho z nejznámějších biblických příběhů o rozestoupení se Rudého moře před Mojžíšem, kdy role Rudého moře se chopily naše v uvozovkách obranné řady, a Mojžíše si zahrál Zachy, bylo po zápase. Zbývalo jediné – vyřešit otázku skóre. To se nakonec zastavilo na číslovkách 0 a 4, kdy čtvrtý hřebíček do naší rakve zatloukl Kolkis. Ten v poslední minutě těžil z nesobečnosti překvapivého muže zápasu Beryho, jenž nikým neatakován postupoval na osamoceného Dacájeva a v předešlé větě jmenovanému jedinci naservíroval míč před prázdnou kasu jak na zlatém podnosu.

Tak to bychom měli. Po zcela ostudném výkonu, s nímž bychom byli za trapáky i v osmé lize, jsme ani na pošesté proti Šlechtě neuspěli a zcela po zásluze směřujeme o patro níž do šestky. Naproti tomu postupové ambice Šlechty nabraly již zcela reálných obrysů, přičemž k postupové definitivě jí stačí ze zbývajících kol vytěžit pouhopouhý jeden bod. Tak good luck!

Reage boys:

Dacájev – Koudy, Míra, Lehy, Pešíno, Zoli – Gondík, Boši, Čutka

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek