REAGE BOYS

Nezvykle pozdě, konkrétně 3.dubna, jsme na starém dobrém Hagiboru vstoupili do jubilejní 40. sezóny v historii Regín. Ad Hagibor – jo, na něm jsme se toho něco nahráli! Ale to byl plac umísten na krapet jiném místě, o kvalitě povrchu (škvarek v té nejryzejší podobě vs. umělá travička poslední generace) ani nemluvě. Jediné, co pravděpodobně zůstalo po těch 14 letech, kdy jsme na něj zavítali naposledy, neměnné, je přilehlý bufet. Ovšem v něm jsme se při rozlučce s dřívějším placem tak zbourali lahodnou pražskou vodečkou, že jsme si ani po létech netroufli do něj byť jen nakouknout.

Ale zpátky k fotbalu – do sezony vstupujeme opět bez malého Honzy, k tomu díky kolenu ohlásil celosezonní absenci vyhaslý kanonýr Gondík. Když se k tomu přidaly absence Tepluchy, Žižiho, Zoliho a jisté zpoždění Míry s Adamem, začínali jsme spiel proti nadrženém mládí sdružujícím se pod názvem FC Continental, v počtu 4+1.  Nicméně problémem to pro nás až tak nebylo. Díky našemu hernímu projevu, jenž znalcům evokoval pohled na nejlepší nároďák, co nikdy nevyhrál MS (tj. Brazílie 1982), jsme soupeři v daném čase nepůjčili míč. A když se Adam řádně ustrojil ke hře a zapojil se do hry, rázem  jsme po jeho trefě vedli 1:0. Dál jsme po zeleném pažitu tančili v rytmu samby, až přihlížejícím přecházel zrak a početný dívčí harém soupeře se pomalu začal přesouvat na naší polovinu. Chvilku na to zvýšil Bulhar hlavou po standardce na 2:0 a děvčata si začala pomalu odkládat přebytečné vršky. Nu okay, jedeme dál! Bohužel, místo toho, abychom soupeři odskočili na tří, neřkuli pětibrankový rozdíl, a definitivně tak soupeři zatlačili oči, víc jsme z naší herní dominance nevytěžili, ba naopak – v poslední minutě po našem přímáku přeš zimní pauzu nateklý Čuty nezvládl zpracování, čímž nabídl soupeři brejk 2 na 1 a ten jím nepohrdl. Klasičtější gól do šatny aby člověk pohledal.

No nic, herně nebylo v orvní půli co řešit, tak nač se tím vzrušovat?! Jenže v druhé třicetiminutovce jsme na svůj výkon z té první ani v nejmenším nenavázali. Pravda, šancí na to, abychom soupeři naložili, jsme i přes tu bídu měli dost. Ovšem i těmi nejvyloženějšími jsme pohrdli, a tak nás možná tak pět minut před koncem stihl nikoliv nečekaný trest v podobě soupeřova vyrovnání. Ve zbytku zápasu jsme se za neustálého přívalu vulgarismů z úst Dacájeva snažili přece jen urvat dva body v náš prospěch, ale bohužel.

Do sezóny jsme tak vstoupili úplně zbytečnou ztrátou s mančaftem, o němž člověk v průběhu prvního poločasu nabyl dojmu, že je schopen sotva chodit, natož aby hrál fotbal. Leč v poločase druhém nás přesvědčil o opaku a těžko říct, co bylo jeho příčinou. Někteří jedinci u nás poukazovali na to, že jsme starý kokoti, že nám došly síly, ale to by byl asi příliš zjednodušený pohled na věc.

Reage boys:

Dacájev – Míra, Bulhar, Lehátko – Boši, Čutka, Adam

góly: Adam, Bulhar

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek