REAGE BOYS

V šestém kole jsme podruhé na podzim museli opustit domovskou Prážu, a to abychom se na Mikulově utkali s béčkem Demínky. Pohled na tabulku hovořil jasně – už nám začíná jít o kejhák, tudíž by bylo záhodno, abychom konečně naplno bodovali. Tomu pak odpovídalo i složení našeho ansámblu, kdy ty tam byly zápasy, při nichž jsme nedisponovali ani jedním jediným kusem na střídání. Tentokrát se nám za lajnou tísnili hned čtyři playeři, a to ještě v podstatě klika, že spiel nestíhal Míra a covid dostal původně ohlásivší se Čutka, jinak těžko říct, co bychom si s šesti střídajícími počali.

A jak to pak vypadalo na hřišti. Na to se budou názory pochopitelně lišit. Někdo bude tvrdit, že takhle dobře (ofenzivně) jsme nehráli už léta, někdo (jeden jedinec) bude tvrdit, že to stálo za hovno. Každopádně ničím a nikým nezpochybnitelným faktem je průběh zápasu. Než jsme se nadáli, nabrali jsme po dvou laciných gólech ne úplně ideální manko. 10. minuta, 0:2…ovšem pohled do soupeřových řad, kdy mnozí jedinci v barvách Demínky přiznávali, že už toho mají fyzicky plné zuby, naznačoval, že by to pro nás nemuselo být neřešitelné. Soupeř i přes úbytek sil se sice nepřestával snažit i při sebemenším náznaku příležitosti ohrozit Siviho v naší brance, kdy jimi používané zbraně přesně kopírovaly ty, jimiž se v době nyní již minulé prezentovaly Old School Regíny (osobní souboje, nakopávané míče, auty, rohy…), ale jinak se veškeré dění odehrávalo na jeho půlce. Chvilku před půlí po naší pěkné kombinaci propasíroval míč za záda goaliho Demínky Adam, čímž byl definitivně určen ráz druhé třicetiminutovky.

Ta se pak od první chvíle odehrávala podle jednoho scénáře. Na soupeřovu branku se valil jeden náš útok za druhým, ovšem s naprosto nulovým efektem. Na vině byla jak zodpovědně pracující defenzíva Demínky, tak naše naprostá bezradnost v útočné fázi. Výjimkou byl jen brejk Araba, jenž skončil milimetry vedle soupeřovy pravé tyče, a velkoparádní Gondíkova „jurkemikovka“, jež málem přerazila břevno vejpůl. Čas plynul, my díky Siviho útočným choutkám hráli cca od 45.minuty power-play, leč na ukazateli skóre stále svítilo nepříznivých 1:2. Leč chvilku poté, co rozhodčí zahlásil, že do konce zbývá minuta a půl, ve vápně soupeře se nejlépe zorientoval Gondík, 2:2. Fajn, ale byli jsme v takovém rozpoložení, že vyrovnání nám bylo málo. Jakmile jsme se po soupeřovo rozehrání míče, pelášili jsme nejkratší cestou k brance Demínky. Roh, k jehož rozehrání se staví Panýře, power-play pokračuje a míč se znovu třepe v síti!!! Dvacet sekund před koncem po vlastenci soupeře otáčíme na 3:2!

Okay, body by byly. Jak konstatoval i rozhodčí, jednalo se o výhru naprosto zaslouženou. Ale měli jsme teda z prdele kliku.

Reage boys:

Sivi – Gondík, Sam, Pešíno, Dacájev, Teplucha – Adam, Arab, Panýře, Roman

góly: Adam, Gondík, vlastní

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek