REAGE BOYS

Týden po zázračném obratu s béčkem Demínky nás čekal spiel proti Atomovým veverkám. S ohledem na nastálou situaci velela povinnost jasně – nic jiného jak výhra nepřicházela do úvahy. A sestava? S jejím skládáním byl zprvu trochu problém, neb z ní vypadl angínoidní Dacájev, Roman a nemělo být ani duo Pešíno – Teplucha. Ale posledně dva jmenovaní si kvalitním time managementem nakonec přece jen zařídili svoji účast  

Úvod zápasu naznačoval, že by to nemusel být až takový problém. Byli jsme jasně lepší, soupeři jsme vlastně vůbec nepůjčovali míč a když si v 8.minutě Gondík v chůzi povodil tři bránící hráče soupeře a navrch i gólmana, mohl nezaujatý divák nabýt dojmu, že zápas je jen otázkou skóre. Leč tento soud se záhy ukázal být předčasným. Veverky rozehráli, poprvé byli schopni si přihrát víc jak jedenkrát za sebou a vyrovnání bylo na světě. Jak se to stalo nikdo dost dobře neví, každopádně to byl další zářez do galerie neuvěřitelně laciných inkasovaných branek. Tento fík krapet změnil dění na trávníku. Jasně, aktivita byla pořád na našich kopačkách, ovšem i s Veverkami jsme najednou museli začít počítat. Hoši totiž hráli to, co v dávných časech zdobilo naše barvy – vzadu si to příliš nekomplikovali, nějakou kombinací se nezdržovali, jednoduše vzduchem to prali dopředu. Zde pak na rozdíl od nás měli herně a fyzicky vyspělého jedince, jenž tak trochu suploval roli házenkářského pivota a s ním se zdárně popasovat? Ohne sranda!

V druhé půli se dlouhé minuty na obrazu hry absolutně nic nezměnilo. Až možná v poslední desetiminutovce začalo být patrné, že výrazně větší touha po výhře je na naší straně. Přišpendlili jsme soupeře na jeho polovině, na jeho branku se valil útok za útokem, ovšem efekt? Nula. Naplno se totiž projevila naše bezradnost v útočné fázi. Z ní trochu vybočovaly jen dvě situace. V té první vychytal Žižiho gólman soupeře, ve druhé pak, minutu před koncem, Panýře, s přispěním teče obětavého obránce Veverek, jen rozezvučel tyč.   

Konec, 1:1. V dvoubodovém systému je samozřejmě bod dobrý, ale člověk se přece jen nemohl ubránit dojmu, že jsme měli brát body dva.

Reage boys:

Sivi – Gondík, Sam, Míra, Pešíno, Teplucha – Adam, Panýře, Michal

gól: Gondík

Pozn.: Aby to Gondíka nemrzelo, je třeba ještě připomenout situaci nedlouho před koncem, kdy nebyl ani na několik pokusů schopen dopravit míč možná tak z půl metru do úplně prázdné brány. Pravda, Míra mu to dal na paty, ale i tak se jednalo o kousek, jímž si dotyčný hlasitě říkal o angažmá v Cirkusu Humberto. Protože ale nikdo z rodiny Berwitzů na Pražačce přítomen nebyl, vysloužil si aspoň hlasitý smích páně Sivák, zatímco Dacájev se za čárou jen nevěřícně držel za hlavu.

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek