REAGE BOYS

V den, kdy v Salvadoru slaví Den učitelů, nás na Pražačce čekalo rozloučení s jarní sezónou. Vzhledem k tomu, že v minulém kole jsme se definitivně zachránili, a ani soupeři, kterým byl Přehoř FO, o nic nešlo, nás čekal spiel akorát tak o čest a o to, aby se nikdo na úplný závěr sezóny nezranil.

Tomu pak odpovídalo i dění na trávníku. Ne tedy, že by oba týmy na hru hodily bobek, to ani v nejmenším. Ovšem atmosféra panovala pohodová, uvolněná, Rychlé šípy by z nás měli radost. Z čeho jsme po závěrečném hvizdu rozhodčího nemohli mát radost my, to pak byl výsledek, neboť porážka v poměru 1:5 byla tou nejvyšší v sezóně. A jak k ní došlo? Pokud to krapet zjednodušíme, vše bylo velmi prosté. Ve hře jako takové jsme určitě nezaostávali, do vedení nás mohl dostat Gondík, ovšem branku netrefil, naopak soupeři se chvilku poté povedla rychlý brejk, ťuk-ťuk a 0:1. Klid, hrajeme dál, vyrovnat mohl po samostatném úniku Gondík, ovšem zoči-voči gólmanovi netrefil dobře míč, a tak opět udeřilo díky naší riskantní rozehrávce na druhé straně. Poločas 0:2, s čímž nic nezmohl ani Dacájevův přímák, jež tentokrát goalie vyrazil, ani další střelecké pokusy páně Gondíka, na něž mu z rohů nabíjel Dacájev.

Druhá půle? Průběhem jsme se od první třicetiminutovky neodlišili. Dál neúspěšně pokoušel své střelecké štěstí Gondík, po zaváhání soupeřova brankáře v rozehrávce měl snížení na noze Arab, ovšem jeho střela do opuštěné branky jen trefila poctivě vrátivšího se obránce soupeře, a tak opět byl úspěšnější Přehoř, který těžko říct po jaké situaci zvýšil už na 3:0. Až za tohoto stavu se usmálo štěstí i na nás, kdy šťastným střelcem se stal pan Smůla, jenž nekompromisně z první zakončil krásnou akci po ose (nevíme kdo, pouze s určitostí víme, že to nebyl nikdo z trojice Godník, Adam, Dacájev) – Míra. Vzápětí nás na dostřel pouhého jednoho gólu mohl dostat po dalším zaváhání soupeře v rozehrávce Adam, ovšem toho vyčapal velmi dobře chytající brankář Přehoře. K (ne)překvapení všech tak opět skóroval soupeř, a to po lehce kuriozní situaci, kdy soupeřův hráč na půlce z první trefil Dacájevův odkop a jeho svíce se nám vrátila přímo do kasy (Sivi byl na výletě, ten s tím nemohl nic dělat, no a Dacájev, jenž se zodpovědně zatáhnul místo něho, na to jen čuměl…). 1:4, o výsledku bylo definitivně jasno. Lehce demotivováni jsme pak ještě se závěrečným hvizdem dostali fíka dalšího a nepopulární bůr byl na světě.

Další sezóna je tak za námi. Přežili jsme ji ve zdraví (teda vyjma Tepluchy, ovšem ten dojel na svůj nezdravý vesnický způsob života a nikoliv na úraz plynoucí z pokusů o imitaci hry zvané fotbal), zachránili jsme se (konečná 7. příčka po hluchém prostředku soutěže je okay), a tak se i na podzim můžeme těšit na boje v sedmičce. Kdo ví, třeba nám los přisoudí další derbíčko, tentokrát se Strašnickou šlechtou, která sestoupila z šestky (Zlonín nakonec sestoupil do osmičky, s ním to jistojistě nebude).

Reage boys:

Sivi – Dacájev, Gondík, Míra, pan Smůla – Adam, Panýře, Arab

gól: pan Smůla   

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek