REAGE BOYS

V předposledním kole sezóny jsme byli nuceni poprvé (a naštěstí i naposledy) na podzim opustit náš domovský plac a vydat se na Meteor 8, kde jsme doposud hráli snad jen jednou. Soupeřem, na němž jsme k 100 % jistotě udržení se v soutěži potřebovali vydolovat jeden bod, nám byli FC Prase, tj. mančaft, s nímž jsme na jaře plichtili 2:2, a jenž je nám sympatický svým věkovým složením. Jo, a kromě toho – hrává za něj legendární Slezi. Ten však v sezóně nebyl ještě ani jednou a dle prvotních informací neměl přijít ani tentokrát, což v kombinaci s dosavadními matnými výkony Prasete v rovině teoretické svádělo myšlenkám, že tentokrát, i přes naše problémy se sestavou, nebude jakýkoliv bodový zisk viset příliš vysoko. Jenže Slezi dorazil, stejně jako údajně 16 letý, cca 195 cm vysoký synátor jednoho z původních hráčů, a tak hladina našeho optimismu ještě do úvodního hvizdu značně poklesla.

První třicetiminutovka se pak odehrála plně v režii Prasete. Hráči soupeře na tom byli výrazně lépe v naprosto všech ingrediencích, jež mají vliv na dění na trávníku, a bylo jen naší klikou, že do poločasu se to na průběžném výsledku promítlo jen dvakrát. Jak to s naším výkonem bylo, o tom plně vypovídalo poločasové hodnocení Sleziho, jenž mluvil o tom, že „…ten soupeř vůbec neběhá“.

 Do druhého poločasu jsme vstoupili tak, jak jsme ten první končili – bídně. Když si pak v 36.minutě vstřelil trochu smolného vlastňáka Sam, vypadalo to, že je vymalováno. Omyl! Hned po dvou minutách se trefil Míra, v minutě 41. a 44. Panýře a rázem bylo vyrovnáno. Do té doby v pohodě hrajícího soupeře zachvátila lehká panika, ovšem než jsme jeho psychického rozpoložení stačili náležitě využít, zase jsme zbytečně inkasovali. Poté, co nám hráči Prasete pět minut před koncem odskočili na rozdíl dvou gólů, bylo hotovo. Dvě minuty na to se sice ještě trefil Gondík, ale na vyrovnání nám již nezbylo příliš času.

Prohra 4:5 nám trochu zamotala situaci ve skupině. Jistotu záchrany jsme nezískali, naopak v souvislosti se soupeřem se dá hovořit o tom, že tonoucí se stébla chytá. Ovšem nutno říci, že se ho chytá zaslouženě. Výsledek sice je těsný, ale dění na hřišti, jak to v malém fotbale občas bývá, příliš neodpovídá.

Reage boys:

Adam – Míra, Sam, pan Smůla – Gondík, Adam, Panýře

góly: Panýře 2, Míra, Gondík

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek