REAGE BOYS

Po výletu na motorletské letiště jsme se v třetím kole naštěstí vrátili na domovskou Pražačku, kde nás čekal tým XXX. S tím jsme se utkali (poprvé a…) naposledy na podzim '21, kdy jsme po lítém boji padli 3:4. Náš ansámbl se složením nijak nevymykal normálu. Akorát našeho nej střelce Šimona skolila rýmička, na druhé straně se na nás přišlo podívat duo Míra – pan Smůla, což s sebou přineslo nezpochybnitelné zkušenosti.

Zápas se pak odvíjel v duchu, jenž se dal očekávat. Mlaďasové v barvách soupeře byli fotbalovější (což je proti nám každý…), aktivnější, neustále se tlačili dopředu, čemuž my jsme se čelili zodpovědnou defenzivou, bojovností a pokud se naskytla příležitost, tak snahou o rychlé kontry, jež primárně byly taženy přes Gondíka, kterému byl poprvé v sezóně dopřán ten luxus nastoupit v útoku. Souboj odlišných stylů přinášel možná ne úplně nezajímavou podívanou, ovšem dlouhé minuty byl na brankové příležitosti skoupý. U XXX si z první třicetiminutovky těžko vybavit nějakou loženku, v našich barvách se v jedná objevil Dacájev, ovšem jeho střelecký pokus z úhlu jen rozvlnil boční síť. I tak se s ukazatelem skóre do konce poločasu pohnulo, a to hned dvakrát. Nás dostal do vedení ve 23. minutě Gondík, soupeř pak srovnal celkem pikantním gólem pár sekund před uplynutím první třicetiminutovky (jimi zahrávaný přímák mířil na palici Míry stojícího téměř na brankové čáře, ten se před merunou v poklidu sklonil, neb tato mířila daleko mimo tři tyče, čehož hanebně využil za ním stojící hroťák XXX a hlavou nám vymetl vingl).

Druhá půlka pak nenabídla ani změnu herního obrazu a vlastně ani změnu v počtu vstřelených gólů. Soupeř se dostal do vedení v minutě 38., a to dalším kuriozním zásahem, jenž byl výsledkem Siviho snahy o rychlou rozehru, kluzkého míče a patrně i absence pomezního rozhodčího (či VARu). My srovnali hned dvě minuty poté, kdy (opět) Gondík těžil z Panýřovo bojovnosti. 2:2 a do konce zápasu se se skórem již nepohnulo. Snaha tedy byla, zejména soupeř se snažil zlomit zápas na svoji stranu a nelibě nesl, že se mu to ne a ne podařit, což resultovalo v krapet zvýšené emoce. Ale o nic dramatického nešlo a v okamžiku, kdy ne úplně přesný rozhodčí naposledy foukl do píšťalky, oba týmy si v klidu podaly ruce a šly do pryč.

Ale jo, nebyl to úplně špatný zápas. Jen se tedy nabízí otázka, jestli je úplně normální, že jsme už potřetí za sebou plichtili v poměru 2:2.     

Reage boys:

Sivi – Dacájev, Sam, Míra, pan Smůla – Gondík, Panýře, Arab

góly: Gondík 2

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek