REAGE BOYS

V zápase 6.kola nás v neděli 18.10. čekal na Zákostelní tým Sokola Vysočany B. Sice jsou tito hošové na Zákostelní doma, ale…postavení v tabulce (my druzí, oni devátí), bilance vzájemných zápasů (jeden zápas s naší výhrou 2:1) a v neposlední řadě i naše rekordní serie 8 zápasů bez prohry (7 výher, 1 plichta) hovořily jasně – jednoznačnými favority jsme byli my. Sice oproti zápasu s Pencem doznala sestava určitých změn, ale protože to bylo v postatě kus za kus (v brance Peťa Kutal za Peťu Petržílka, v obraně Bulhar za Pavla), nebylo se rozhodně čeho obávat (Lehy mi zajisté promine, že na jeho absenci způsobenou popletením si času výkopu bylo zapomenuto).

Od úvodního hvizdu se pak začaly bezezbytku naplňovat předzápasové prognózy. Vysočanům byl propůjčen míč snad jen v okamžiku, kdy se díky naší nepřesnosti byli nuceni ujmout autového vhazování, jinak tempo hry jednoznačně udávali borci v zelených dresech. Jenže jsme neproměnili několik tutovek, kdy zejména Hansův únik zakončený střelou pouze do tyče si přímo o gól říkal, zazdili jsme zopár přečíslení a ani několik jedovek z dálky se neujalo, uděřilo naprosto nečekaně na druhé straně. Koudy přebíral v rychlém protiútoku míč tak „šikovně“, že se místo na branku Vysočan otočil na tu naši, merunu si navíc příliš předkopl, čehož využil útočník soupeře a vůbec prvním střeleckým pokusem Vysočan v zápase přes clonícího Bulhara vymetl pavučinku v brance nudícího se Peti Kutala. Bylo to nemilé, pravda, ovšem zápas se odehrával plně v naší režii, takže nemělo cenu panikařit. Ještě víc jsme přiložili pod kotel a během mžiku mohlo být vyrovnáno. Chazri obral o míč s rozehrávkou váhajícího beka Vysočan, překonal i gólmana…ale míč již podruhé v zápase jen zlomyslně rozezvučel tyč a po následném závaru byl do bezpečí uklizen vrátivšími se obránci. Když se pak neujaly další naše střely, bez gólového efektu zůstalo pár Bulharových průniků nebo kombinace Legie zkázy se zakončujícím Iwanem, co čert nechtěl, došlo k repete situace z před prvního gólu. Adresátem přihrávky byl tentokrát Hans, který svým zpracováním vyslal protivníka do samostatného úniku a přestože ho ještě stihnul faulovat, stalo se tak již příliš pozdě – 0:2. Po tomto gólu se zápas stal trošku nervóznějším, hlavně co se verbálních projevů týče, na čemž měl hlavní podíl z průběhu zápasu vzteklý Tarasov, na straně druhé přešitá Marika Gombittová důchodového věku, která neváhala přijet si popovídat až k naší lavičce, takže „čuáci“, „volové“ a „kriplové“ vesele poletovaly vysočanskou zástavbou.

Do druhé půle si ani nebyla potřeba dávat nějaké taktické pokyny, protože hra byla velmi dobrá. Šlo jen o to dát naší převaze i gólový efekt. Od první minuty jsme se tak do soupeře zakousli s ještě větší vervou, snaha udělat něco s nepříznivm skórem byla evidentní. V okolí branky Vysočan, kterou strážil velmi dobře chytající golemek, to jen vřelo, naše šiky pálily jak u Verdunu, že Tarasovův blok skoro nestíhal…ovšem ten den nám prostě nebylo přáno. Na rozdíl od soupeře! Tomu opět stačilo jen se zběžně podívat na naší polovinu, dostat se k zahrávání rohového kopu…a míč po střele, která směřovala doprostřed naší branky, skončil potřetí v naší síti. Ani za stavu 0:3 jsme se nevzdali, soupeře jsme přikovali před jeho branku, ze sevření se Vysočany dostávaly jen za cenu obětavosti hraničící se sebevraždou a bezhlavých odkopů. Ovšem opět jsme z toho vyšli naprázdno a tak…ano, inkasovali jsme počtvrté. Sivi chtěl zahrát malou domu, ovšem přehlédl, že před naší brankou se zapomněli dva útočníci Sokola Vysočany, pro které pak nebyl problém si pohrát s naším osamoceným brankářem. Když chvilku před koncem po standartce před soupeřovou brankou přišel o míč v souboji s protivníkem na místě posledního se nacházející Chazri, resultoval z toho další samostatný únik a potupa byla dokonána - 0:5.

Potvrdilo se tak dávné Pospíchalovo „fotbal nemá logiku“. Herně celkem jasně lepší tým dostal s prominutím na prdel, byla mu uštědřena lekce z produktivity. I my sami jsme v minulosti již podobné zápasy v opačném gardu odehráli, ovšem pokaždé z toho byla akorát tak upocená jednogólová výhra, nikoliv pětigólová čočka. Ovšem není třeba věšet hlavu, rupli jsme bez jednoho dne po pěti měsících. Když se nám podaří zlepšit koncovku, nikde není psáno, že se nám hned v dalším zápase proti 7 zbabělým nemůže podařit nastartovat další úspěšnou šňůru.

Reage boys:   

Peťa Kutal 4 – Sivi 3, Bulhar 5, Míra 5, Žiži 4 – Chazri 5, Teplucha 2, Hans 3, Iwan 2

Detoxikoval taktéž sám velký Giovanni, který čtenáře Gazzety „oblažil“ těmito, v porovnání se Sovětským sportem přísnějšími, známkami:

Peťa Kutal 3 – Sivi 3, Bulhar 4, Míra 5, Žiži 3 – Chazri 4, Teplucha 2, Hans 3, Iwan 3 

Statistika nuda je, má však cenné údaje. A proto kukmal, jak to všechno v neděli vypadalo:

	Střely		Rohové kopy	Fauly
	na branku	mimo
Reage boys	17	16	9	11
Sokol Vysočany B	7	8	3	6

A individuální jsou takovéto:

	Střely		Souboje a nahrávky		Fauly
	na branku	mimo	získané míče	ztracené míče	faulován	fauloval
Buhar	5	5	2	3	1	2
Sivi	2	1	4	2	1	0
Míra	0	3	1	0	1	0
Žiži	0	1	0	1	0	3
Chazri	3	2	2	1	3	1
Koudy	3	2	3	4	0	1
Iwan	3	1	0	0	0	2
Hans	1	1	3	3	1	2

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.