REAGE BOYS

Týden od ostudného výkonu proti veteránům v barvách Kulišáků uplynul jako voda a nás na zasněžené Pražačce čekal zápas 2.kola Zimního poháru. Soupeřem nám byl Pivní balet, o kterém byla původně mylně rozšířena informace, že se jedná o tým hrající 8.ligu, což bylo v ostrém kontrastu s tím, jaké junáky jsme viděli se poctivě rozvičovat při příchodu na plac. Sestava doznala oproti prvnímu zápasu několika změn, kdy na jedné straně jsme postrádali Iwana, vypitého Karlika, či rtuťovité Lehátko, naopak naše řady byly posíleny o Míru se Sivim.

 Sestava pozměněná, plac oproti minulému týdnu velmi dobře připraven…jen ta hra byla zpočátku v podstatě stejná. A nebylo to způsobené jen tím, že stejně jako v předešlém zápase jsme inkasovali už v 5.minutě, kdy soupeřova střela zpoza vápna prošla překvapivě Dacájevovi pod rukou až do sítě. Prvních dvacet minut jsme prostě zaostávali úplně ve všech herních činnostech, soupeřův gólman si mohl klidně dát v brance šlofíčka, naopak Rinat si na nudu rozhodně nemohl stěžovat. A když bez úhony na svém kontu přežil čtyři horké chvilky, z nichž tři za vydatné pomoci brankové konstrukce, promluvili jsme v pozitivním duchu do průběhu zápasu i my. Nejprve Campo filigránsky prostrčil míč do křídla na do té doby neviditelného Gondíka, ten z první našel před brankou nekrytého Míru a bylo vyrovnáno. Když chvilku na to se situace opakovala jak přes kopírák, jen s tím rozdílem, že do akce nezasáhl Cocoom a do role shootera se místo Míry hamounsky vžil vracející se obránce Pivního baletu, vypadalo to, že papírové předpoklady nakonec přece jen dojdou naplnění. Jenže stačilo, aby si obrana již poněkolikáté v zápase neporadila s kolmou přihrávkou směřující za ní a v podstatě s poločasovým hvizdem bylo vyrovnáno – 2:2.

Příkaz do druhého poločasu zněl jasně – zkusit střílet z jakékoliv pozice, protože soupeřův gólman si při jednom z obranných zákroků před koncem poločasu přivodil výron kotníku a přestože se nechal na zbytek poločasu vystřídat, troufale se rozhodl to ještě jednou zkusit. Že udělal chybu, o tom se přesvědčil snad již po dvou minutách, kdy se Mírovi připletl balon do běhu tak šikovně, že obloukem skončil v brance imobilního „baleťáka“. Ten tak definitivně poznal, že v zápase již žádné štěstí neudělá a radši opět přepustil své místo playerovi z pole. Vedoucím gólem se naše hra uklidnila, i přes enormní snahu soupeře jsme ho do žádných šancí již nepouštěli, sami jsme naopak nevynechali jedinou příležitost k rychlému protiútoku. Jenže když jsme nebyli schopni zužitkovat i ty nejvyloženější šance, z nichž zejména nájezd dvojice Míra – Gondík na osamoceného gólmana Baletu přímo volal, stihl nás zasloužený trest. Lajdáckostí jsme zadrbali rodící se přečíslení 4 na 2 (pan Sivák?), situace se otočila v brejk 3 na 1 ve prospěch soupeře a rázem bylo vyrovnáno na 3:3. Ve zbývajících cca. 10 minutách zápasu se pak na hřišti rozhořel lítý boj o to, kdo vstřelí vedoucí gól, který by s velkou pravděpodobností mohl být i gólem vítězným. A zde opět potvrdila platnost  klasického „nedáš – Dostálek“. Když několik nadějných příležitostí, do kterých se povětšinou prokousal Bulhar, skončilo v lepším případě střelou do prostředka branky do připraveného brankáře Pivního baletu, v tom horším byla střela kvůli naší váhavosti zblokována, uděřilo z nevinné akce na straně druhé. Soupeřův útočník se obtočil kolem bránícího Míry (snad…) a střelou z úhlu, která navíc brnkla o tyč, překvapil Dacájeva - 3:4 a do konce zápasu zbývalo nějakých 5 minut. Naštěstí po chvilce vyrovnal střelou ze střední vzdálenosti Jarouš a nerozhodný stav 4:4 zůstal na ukazateli skóre svítit i po závěrečném hvizdu rozhodčího.

Oba týmy si tak připsali po bodu do tabulky základní skupiny Zimního poháru. Pro nás je to bod první, pro soupeře zase bod historický. Dle jejich přístupu ke hře se asi ještě nikdy neutkali s týmem z 3.ligy a tak se rozhodli si ho náležitě „užít“ se vším všudy. Nebyla tak nouze o maximální nasazení z jejich strany (slušně řečeno), odpovídající verbální projev a po vstřelených gólech málem došlo i na valnou hromadu, jako kdyby se na Pražačce neodehrával studijní zápas na vyplnění zimní pauzy, ale finále mistrovství světa.

Reage boys:

Rinat – Sivi, Bulhar, Jarouš, Campo – Míra, Gondík

góly: Míra 2, Jarouš, vlastní         

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek