REAGE BOYS

Po týdenní pauze jsme v zápase 5.kola nastoupili na Pražačce proti týmu Mord RFC. Oproti zápasu předcházejícímu jsme tentokrát nemuseli řešit problémy se sestavou, bo z Venezuely se vrátilo duo Paľko Pecho – Rebrov, které by podle stavu jejich „opálení“ člověk tipoval spíš na návštěvníky Finska v období polárních nocí, a po třech měsících nás přišel oblažit svojí návštěvou rakouský kanonýr Gondík, který před zápasem ohlásil pokus o překonání rekordu v počtu střeleckých pokusů na zápas, jehož držitelem je on sám od svého galapředstavení při zápase letošního Zimního poháru proti Ross Crocku. Absentoval tak pouze simulant Havlik (klasika...) a Hans s trenérem Cocoomem, kteří dali přednost dýchánku s do Prahy zavítavší Kylie Minogue. Jaká to pro ně smůla, že místo australské popové princezny na akci dorazili akorát bukvičáci z jejího „chroští“...

Zápas bohužel pro nás začal klasicky – po snad ani ne dvaceti sekundách Míra vyrobil zbytečný roh, bránící hráči si nedostatečně rozebrali hráče soupeře a z toho resultovalo první rozvlnění sítě za Rinatem. No zažili jsme už cokoliv, ale takhle rychlý obdržený gól ještě rozhodně ne...A za chvilku mohlo být ještě hůře, když se soupeř hnal od půlky osamocený na Rinata, ale ten tentokrát nešel zbytečně brzo na zem, nájezd ustál a rukou vyrazil gólovku hráče Mordu. Poté jsme se konečně do hry dostali i my, kdy nejdříve zahrozil z levé strany svojí dělovkou Gondík, ale brankář soupeře byl ve střehu a jeho pumelenici vytěsnil na roh. Chvilku na to jsme se gólově dokázali prosadit už i my, kdy po rychlé kombinaci se poprvé v duelu prosadil Bulhar a vyrovnal na 1:1. Když po pár minutách ten samý hráč přidal po rohu v pádu i gól druhý, vypadalo to, že by se misky vah definitivně mohly převážit na naši stranu. V tu dobu jsme bezchybnou defenzivou nepouštěli soupeře do vážnějších akcí, jedinou trochu nebezpečnější zastavil včas „žlutým“ faulem Bulhar. Ale protože ani my jsme nebyli směrem dopředu příliš nebezpeční, k přestávkovému osvěžení jsme šli za stavu 2:1 pro nás.

Do druhé půle se vstoupilo ve stejném duchu, v jakém se končila půlka první – soupeř se sice snažil o vyrovnání, ale o nějakém reálném nebezpečí pro naši branku nemohla být ani řeč. Až najednou z ničeho nic se ze strany řítil na Rinata osamocený soupeřův útočník, Carevičův ukrajinský souputník Žeňa – daleko za vápno vyběhnuvšímu strážci regiňácké svatyně udělal kličku, přihrál na střed branky kolegovi z útoku, ale jeho střelu dokázal překvapivě rychle se vrátivší Dasajev vyrazit a následně uklidil míč do bezpečí Lehy ve spolupráci s Iwanovou hubou. Pár minut na to mohl asi definitivně zlomit zápas v náš prospěch Vídeňák Gondík, který se od půlky řítil sám na brankáře Mordu, jenže místo gólové střely nasadil ke svému klasickému přetaženému blafáku, takže k zakončení se ani nedostal. Naopak se mu podařilo založil gólovou akci soupeře, který se rychlým ťukesem dostal až před branku Reage boys a tam osamocenému Žeňovi již nečinilo houslema prostřelit Rinata. Vyrovnáno – 2:2 a začínalo se od nuly. Přestože do konce zbývalo ještě celkem dost času, přes enormní snahu obou soupeřů o vstřelení vítězného gólu, zůstal již výsledek nezměněn. Ale že šance na to byly! Na straně Reage boys nastřelili tyče Bulhar s Prasátkem, osamocený Gondík trefil jak při epileptickém záchvatu se po zemi válejícího golmana soupeře. Na straně druhé dva nebezpečné závary skončily odpískáním faulu na Rinata, ten pak stylem „Honza Stejskal – tyče nechytám“ nechal po střele z dálky rozezvučet svoje břevno a v poslední minutě zastavil brejk Mordu 3 na nikoho perfektně se vrátivší nigerijský nemakačenko Prasátko. Konečná plichta tak asi lze nazvat spravedlivou.

sestava Regín:

Rinat 7 – Míra 6, Bulhar 7, Lehy 5, Žiži 7, Prasátko 7 – Chazri 5, Iwan 5, Gondík 5, Koudy 5   

góly: vlastní, Bulhar 

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek