REAGE BOYS

V pátek 30.4. nás na „čarodejnice“ čekal soupeř pro nás ne až tak neznámý – Nisa AC. V zatím jediném vzájemném zápase jsme ho před rokem a půl porazili v poměru 6:2, ovšem konečný výsledek byl lehce zavádějící, tak dominantní jsme v zápase nebyli (spíš naopak…). Dal se tak očekávat velmi těžký zápas, přičemž vyhlídky na úspěšný výsledek se úměrně snižovaly počtu omluvenek, které na poslední chvíli dorazily – křemičité Lehátko totiž nepustil na plac bolavý kotník (zlí jazykové ovšem tvrdí, že za to mohla chuť vypít si hlavu na „čarodkách“), Iwan se měl cítit totálně vyčerpán (předpokládám, že skrzevá svojí funkci Marketing Heada) a Prasátko se rozhodl, že jednou za rok má nárok si zahrát na zodpovědného otce a tak zorganizoval narozeninovou párty pro Lilly. Bohužel podcenil chuť zástupců černého kontinentu slavit a tak akce končila mnohem později, než v původně uvažovaných 20:00, což by mu umožňovalo zápas v pohodě stihnout. Díky tomu se naše obranné řady ocitly v troskách, k dispozici jsme měli jen trio Míra – Bulhar – pan Smůla…

Od úvodních chvil zápasu jsme pak začali potvrzovat, že naše předešlé výsledky nebyly náhodou. Sice jsme jako už tradičně nebyli tolik fotbaloví, co soupeř, v jehož barvách vynikal zejména pomenší playmaker s číslem 10, ale o to víc jsme vynikali v bojovnosti a směrem dopředu v přímočarosti. Hned z kraje zápasu jsme pak byli odměněni za naší aktivitu, kdy lajdáckou rozehrávku gólmana Nisy vystihnul znovuobjevený kanonýr Chazri, pro kterého v současné formě nebyl problém poprvé rozvlnit síť branky soupeře. Během mžiku mohlo být vyrovnáno, kdy se na Dacájeva hnal osamocený útočník soupeře, ovšem svojí střelu namířil jen do nohou ochránce naší svatyně. Tím si Nisa na dlouhou dobu dopředu vystřílela svoje náboje. Její hráči se sice snažili vehementně vyrovnat, ovšem naše defenziva pracovala opět velmi dobře, moc nebezpečných situací před Rinatem nedopustila. O to živěji ale bylo na straně druhé. Nejprve sice brankář Nisy několikrát napravil svoje zaváhání u první branky, jednou při brejku Gondíka i za pomoci hraní rukou mimo pokutové území, které k naší škodě rozhodčí přehlédl, ale ve 23.minutě kapituloval podruhé – Regíny předvedli rychlou kombinaci po zemi, na jejímž konci byl opět Chazri a my tak šli do vedení 2:0. Bohužel hned po minutě přišla první nedůslednost našich defenzivních řad, míč se nějakým omylem snesl až před osamoceného čahouna v barvách Nisy a ten ze vzduchu sklepnul balon tak šikovně, že nasadil housle vyběhnuvšímu Dacájevovi. 2:1, což byl také výsledek poločasový.

Do druhé půle jsme pak vstupovali se záměrem, že nesmíme dát prostor onomu spielführerovi s desítkou na zádech, musíme ho napadat již při rozehrávce a všechno bude okay. Leč…člověk míní a život mění. Hned od začátku jsme se dostali pod souvislý tlak a světe div se, hlavní roli v tom hrála právě ta desítka. I tak jsme ale mohli naše vedení navýšit. Jenže Koudy nejprve krásnou hlavičkou trefil pouze břevno a ani s dorážkou jsme neuspěli, poté nám Chazri připomněl, že je také jen člověk z masa a kostí, a svým kickem nám dal vzpomenout na veledílo Karla Kroupy ze čtvrtfinále ME 1976 proti Sovětskému svazu, kdy se tomuto kanonýrovi brněnské Zbrojovky povedlo překopnout opuštěnou branku našich východních bratří téměř z brankové čáry. Bohužel, toto se ukázalo být asi rozhodujícím momentem celého zápasu, bo místo utrhnutí se do vedení 3:1, bylo hned po rozehrávce vyrovnáno. Obrana totiž za sebou zapomněla již několikrát zmiňovaného „desítníka“, který měl ve vápně dostatek času ke zpracování si míče a střelou pod vybíhajícím Dacájevem vyrovnal ve 38.minutě na 2:2. Tím odstartoval divokou dvacetiminutovku, jakou Pražačka již dlouho neviděla a na kterou se bude mezi fanoušky a v odborných kruzích ještě dlouhá léta vzpomínat. Obrany jakoby přestaly existovat, obě mužstva zajímalo jediné – útok. Toto mělo za následek, že málem zkolaboval rozhodčí vyplňující zápis. Abych nedopadl stejně, jsem nucen se uchýlit k telegrafickému popisu zbytku zápasu. Chvilku po vyrovnání soupeř dokonal obrat ve skóre, kdy pan Smůla místo taktického faulu u postranní čáry nechal soupeře být, následovala nahrávka k zadní tyči a střela do prázdné branky – 2:3. Na 3:3 zakončoval svým prvním gólem v sezóně Míra, když na zadní tyči zakončil kombinaci podobnou té, co jsme předvedli u našeho gólu druhého. Do vedení 3:4 se Nisa dostala po nepovedené střele druhého ze svých čahounů, ke které Dasájev v poklidu zaklekával s úmyslem chytit jí do koše, jenže těsně před ním do dráhy střely vložil nohu Bulhar a přelíbezně vymetl vingl vlastní branky. Následně byl na konci našeho rychlého protiútoku Chazri a svým třetím gólem v zápase vyrovnal na 4:4. Soupeři vrátila vedení vyvedená pumelenice pod klacek, na kterou si Dacájev svými zkurvenými prstíky jen sáhnul – 4:5. Když nějakých 5 minut před koncem oplatil soupeři Gondík stejnou mincí, vypadalo to, že si z divokého zápasu nakonec aspoň bod odneseme. Bohužel, ze zápasu jsme si odnesli velký houno. Přibližně 3 minuty před závěrečným hvizdem Nisa zdařile zakombinovala před naší brankou, pan Smůla se poflakoval kdekoliv, jen ne na své pravé straně a tak jsme přesně z tohoto prostoru inkasovali do prázdné branky gól na 5:6…. Na tento fík jsme již zareagovat nestačili, naopak soupeř mohl dvakrát v samostatných únicích své vedení ještě navýšit, ovšem v obou případech si vylámal zuby na vyběhnuvším Rinatovi.

Po výsledku 5:6 jsme tak utrpěli první porážku v soutěži. Netřeba však věšet hlavu, s velmi dobrým soupeřem jsme odehráli další povedenou partii, za kterou bychom si zisk jednoho bodu určitě zasloužili. Jenže jsme asi dojeli na početně slabší sestavu, protože v druhém poločase si nešlo nevšimnout, jak nám postupem času čím dál tím víc docházejí síly..

Reage boys:

Rinat 5 – Míra 7, Bulhar 6 , pan Smůla 4 – Chazri 9, Koudy 5, Gondík 7

góly: Chazri 3, Míra, Gondík              

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek