REAGE BOYS

V den, kdy v daleké Jihoafrické republice začínalo 19.mistrovství světa v kopané, nás v 10.kole čekal na domovské Pražačce 10.tým průběžné tabulky - Tycho de Brahe. Vzhledem k vyrovnanosti skupiny jsme ještě neměli záchranu jistou, k její definitivě byla potřeba získat ve zbývajících dvou zápasech jeden jediný bod. Abychom si ušetřili případné nervy v posledním kole, bylo záhodno si ho připsat na své konto hned teď, aby byl klid. Nehledě na to, že vhodnějšího soupeře jsme si snad ani nemohli přát, bo Tycho svými dosavadními výsledky strach rozhodně nijak nebudilo. Strach naopak začala budit naše sestava. Kasa byla v pohodě, bo jako náhrada za zchromlého Dacájeva byl již k dispozici z rybaření v Norsku navrátivší se Klokan, útok byl taky v pohodě (možná až moc), kdy dokonce poprvé po skoro 7 měsících zaplněných (neúspěšným) studiem nás přišel svojí účastí oblažit Hans, pro nějž to tak byla premiéra ve 3.lize. Ale obrana byla opět v troskách. Pořád absentoval Bulhar, tentokrát kvůli hraní si na loajálního zaměstnance kdesi v Krkonoších, Pavel si válel šunky v Řecku u móře a Lehátko, asi pod dojmem svého posledním show, předčasně ukončil jarní sezonu. K dispozici jsme tak měli pouze jen tři statečné – Míru, Prasátka, Paľka Pecha a dohodu, že se do obrany bude točit i pan Gondík.

Úvod zápasu se nám vydařil na jedničku. Nejdřív sice Klokan musel zneškodnit protiútok Tycha dvou na nikoho, k čemuž mu pomohlo zahrání rukou mimo pokutové území, které k naší klice zůstalo nepovšimnuto, poté jsme gólově udeřili my. V páté minutě na házený aut Chazriho nejrychleji zareagoval Gondík, který předskočil gólmana Tycha a jeho hlavička poprvé zaplula do soupeřovy sítě. Když po dalších dvou minutách nahrávka toho samého borce z levého křídla skončila k překvapení všech zúčastněných podruhé za zády strážce soupeřovy svatyně, bylo prakticky po zápase. My, obohaceni špatnou zkušeností z posledního zápasu s Harrachovem, se již nikam nehnali, vsadili jsme na poctivou defenzivu, které místy přecházela až do neblaze proslulého cattenacia, a soupeř na to, aby se zápasem ještě něco udělal, zkrátka neměl. Jediné, na co se v první půli zmohl, byly dlouhé nakopávané míče, ke kterým se však jeho hrotoví útočníci nebyli schopni dostat, nebezpečí jim ve dvou případech přisoudila akorát tak teč sluncem oslepeného Gondíka, který nejprve hlavou a poté kozenkami útočil na završení hattricku, přičemž mu bylo asi úplně jedno, do jaké branky by padnul. Jednou bránu stráženou Klokanem navíc uchránila od pohromy tyč, ale ta byla následně vykompenzovaná tyčí na druhé straně po přímém kopu Míry, kterému do výhodnější střelecké pozice posunul míč Chazri (snad).

Do druhé půle již nebyl skrzevá pochroumané koleno schopen nastoupit pan Smůla, čímž se nám počet „originálních“ beků smrsknul na pouhé dva kusy, takže na výpomoc chodil zepředu nejenom Gondík, který se postupem času do defenzivní řady přesunul natrvalo, ale i Teplucha. Ten mohl hned po nějakých dvou minutách soupeři definitivně zatlačit oči, ale „zoči-voči“ gólmanovi jen potvrdil svojí hanebnou jarní formu, bez problémů zneškodnit Koudyho „střelecký“ pokus by zvládnul i jeho tříměsiční potomek Tobias. Tím bylo na dlouhou dobu odzvoněno dění před brankou Tycha. Sice se nám rýsovala možnost pár brejků, ale pokaždé jsme o ni vinou špatné nahrávky v přechodové fázi přišli. Výjimkou byl pouze rychlý kontr Chazriho pět minut před koncem, na jehož střelu byl gólman soupeře krátký, k naší smůle však rozezvučela pouze tyč a dorážce v cestě do sítě pak zabránil vrátivší se obránce Tycha v kombinaci s Dutrouxovou laxností. Jinak otěže zápasu po celou třicetiminutovku pevně třímali ve svých rukách borci Tycha de Brahe, jejich útoky se dál a dál valily na naší branku. Chyběla jim však nápaditost, moment překvapení, a když už vůbec něco prošlo za naší urputnou obranu, kterou byl nucen pár minut před koncem kvůli bolavému kotníku nechat ve štychu i Richie, byl na místě v pohodě chytající Klokan.    

A tak celkem v poklidu jsme si došli k plnému bodovému zisku za výhru 2:0, který nám definitivně přivál jistotu záchrany, soupeři naopak definitivu sešupu o patro níž do 4.ligy. Výkon to však z naší strany nebyl moc přesvědčivý, na byť jen trochu fotbalovějšího soupeře by nám asi nestačil. Ale na to ve finále sere pes, potřebovali jsme neprohrát, s přihlédnutím k sestavě jsme tomu uzpůsobili naší taktiku a tu jsme až na pár zaváhání do puntíku splnili. Odměnou nám pak byl přelíbezný ohňostroj, který se na obzoru spustil pár okamžiků po závěrečném hvizdu na oslavu získání definitivy setrvání ve 3.lize.   

Reage boys:

Klokan 7 – pan Smůla 5, Richie 6, Míra 6, Gondík 6 – Chazri 5, Teplucha 3, Iwan 3, Hans 3

góly: Gondík 2

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.