REAGE BOYS

Po týdenním odpočinku, který jsme si zasloužili našimi výkony a zejména výsledky v základní skupině Zimního poháru, nastala rozhodující fáze celé soutěže – play-off. V něm jsme za ta léta, co pohár hrajeme, přelezli první kolo jen jednou jedinkrát (historický to zápas v Běchovicích s naprosto vylitým Karlem v brance a červenou kartou pro Dacájeva), takže jsme rozhodně měli co napravovat. Soupeřem nám byl tým Ekonomu, pro nás to starý známý z podzimní Hanspaulky, díky kterému jsme, značně zjednodušeně řečeno, spadli na horší vzájemný zápas do čtyřky. V průběhu týdne to vypadalo, že v sobotním dopoledni se na Pražačce budeme prezentovat sestavou nabitější, jak má Real Madrid. Kvůli posilnění týmu jsme se neštítili ani takových kroků, jako bylo zařízení výjimečné pracovní směny Koudymu, Hansovi jsme na úterním hokeji „nešťastným“ incidentem s utrženými sedadly přivodili bolení kolene a Matlatovi jsme přičarovali rýmičku. Bohužel naše čachry s sebou přinesly i vedlejší účinky v podobě Patrikova pátečního ožrání se a Gondíkovy dočasné ztráty paměti (slušné pojmenování pro skutečnost, že si tento ostravský hoch, kdo ví proč, myslel, že hrajeme až odpoledne od 15:15 nebo 15:45), takže s úvodním hvizdem rozhodčího se nás na sluncem zalité Pražačce motalo pouhých sedm kusů.

I přes tuto jistou komplikaci jsme se do soupeře od úvodních minut s chutí zakousli, útok za útokem se valil na jeho branku, leč bez gólového efektu. Poté stačilo, aby v 7.minutě Ekonom poprvé nesměle nakoukl na naší obrannou polovinu, Dacájev se místo chytání dál s bohorovným klidem slunil a už jsme tekli 0:1. Tato nepříjemnost s námi naštěstí nijak neotřásla, nezačali jsme  panikařit jak bývá obvyklé, ale dál jsme si hráli svoji hru. Několik šancí sice zůstalo ještě nevyužito (hlavičky Pavliny, Čutka), ale když začala běžet poslední desetiminutovka první půle, konečně jsme se dočkali a to hned dvakrát. V obou případech se střelecky prosadil Čutka, který nejprve dorážkou po rohu vyrovnal a poté nás po lehce nepřehledné situaci ve vápně Ekonomu poslal do vedení v poměru 2:1. Náš poločasový náskok mohl být dokonce ještě vyšší, jenže to by nesměl být proti goalie soupeře, jenž Pavlinův gólový projektil s vypětím všech sil vytáhl na břevno.

Do druhé půle nebyl nejmenší důvod nic měnit. Herně jsme na tom byli lépe než soupeř, šlo jen o to, nakolik se nám podaří tento fakt promítnout i do výše skóre. Chvilku jsme se sice opět zastřelovali, ale ve 37.minutě jsme konečně Ekonomu odskočili na rozdíl dvou gólů. Čutka z rohového kopu poslal do vápna nadýchaný centr, na který si agresivně naskočil Bulhar – 3:1. Tento stav ale nevydržel příliš dlouho, protože snad hned po dvou minutách nám to soupeř po zcela identické situaci vrátil a my tak nad ním měli navrch opět o jeden jediný gól. V dalších minutách jsme si vytvořili dostatek příležitostí k navrácení dvoubrankového náskoku, ale tak koncovka…! Dvakrát neuspěl z bezprostřední blízkosti Pavlina, duo Bulhar – malej Honza zazdilo útok na osamoceného gólmana, zahřmělo až ze situace, po které to rozhodně nikdo nečekal. To Lehy ve vápně Ekonomu rozvlnil své vnadné boky, tím vnesl paniku do jeho obranných řad a…a jak to bylo dál, to snad nikdo ani neví. Byla tam nějaká svíce, snad otření se míče o pozadí někoho z řad soupeře, meruna chytla faleš a k našemu pobavení (soupeřovu zděšení) skončila v brance. V 50.minutě jsme tak vedli 4:2, což mělo definitivně vnést klid na naše kopačky. Bohužel opak byl pravdou. Stačila menší nekoncentrovanost při nepřehledné situaci před naší kasou (spoléhání se na míč v autu, zatoulání se balónu ze sousedního hřiště) a v 53. byl Ekonom opět na dostřel. Soupeře tato branka doslova pokropila živou vodou, zatímco na naše kopačky sedla nervozita. Po zbytek zápasu jsme tak jen úporně bránili náš nejtěstějní náskok a dvakrát jsme měli skutečně na mále. Nejprve Rinat vyrazil dělovku z pravé strany, a jen sebevražedný obranný zákrok dua Pavlina – Jarouš, který prvně jmenovaný odnesl výronem kotníku, zabránil dobíhajícímu útočníkovi Ekonomu ve vyrovnání. V poslední minutě se pak v našem vápně strhla hotová trma – vrma, soupeř již zvedal ruce poté, co jeho hroťák střílel do naší opuštěné kasy, ale v ní se na poslední chvíli ztopořil na zemi se válející Dacájev a zatarasil svým tělem meruně cestu do naší sítě. Pár sekund na to k naší velké úlevě rozhodčí odpískal konec zápasu a my se tak po výhře v poměru 4:3 můžeme těšit na pohárové semifinále.

Nutno říci, že dál jsme se prokousali zcela zaslouženě. V šatně sice bylo možné od soupeře zaslechnout commenty, při kterých si člověk říkal, jako kdyby hrál úplně jiný zápas, ale tak už to zkrátka bývá. Ano, samozřejmě byla pravda, že nakonec jsme se o naše vítězství třásli do poslední chvíle, ovšem naprostou většinu času jsme byli lepší a o poklidnou koncovku zápasu (místy celkem tvrdého) jsme se připravili pouze sami hanebným nakládáním i s těmi nejvyloženějšími gólovými příležitostmi.

Reage boys:

Rinat – Pavlina, Bulhar, Lehy, Jarouš – malej Honza, Čutka

góly: Čutka 2, Bulhar, vlastní

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek