REAGE BOYS

Když kalendář začal ukazovat datum 19.března, což bylo tento rok pouhé dva dny před kalendářním koncem zimy, znamenalo to jediné - Zimní pohár se dostal do své závěrečné fáze, aby dostál svému jménu. Narýsované to bylo věru pěkně – sobota 19. semifinále, neděle 20. finále a pak šlus, od pondělka 21. jaro. Vzhledem k tomu, že ve čtvrtfinále se nám podařilo o gól přetlačit Ekonom, týkalo se sobotní semifinále i nás. Soupeřem nám byl tým s infantilním názvem Spajta Praha (no ono naše „Reage“ na tom není o moc lépe…), který klasickou Hanspaulku nehraje, tudíž čitelnost jeho kvality byla nulová. To nám ale před zápasem pranic nevadilo, starali jsme se jen sami o sebe, o to, v jaké sestavě se sejdeme. Vzhledem k tomu, že každý chtěl být osobně přítomen u oné historické chvíle, kdy slavně postoupíme do Memoriálu Václava Kokeše, jenž je určen pro vítěze základních skupin, sešli jsme se v podstatě v kompletní sestavě, která se zúčastnila letošního ročníku poháru. Sice jsme neuspěli se snahou posílit tým zařízením mimořádné sobotní směny Koudymu, ale spokojený úsměv se na našich lících rozlil poté, co se nám aspoň podařilo odexpedovat Dacájeva na ozdravný pobyt do Švýcarska, a jeho místo mezi třemi tyčemi tak mohl zabrat hrdina posledního zápasu ve skupine s QPC Karlik.

V 11:15 byli všichni naši borci na značkách, rozhodčí poprvé zadul do píšťalky a lítý boj mohl začít. Ano, mohl…leč vůbec nezačal. Než jsme se rozkoukali, lovil Karlik míč ze své sítě poprvé, během mžiku podruhé a do dvou minut bylo po zápase. Poté sice nastalo chvilkové vzepětí sil, během kterého snížil Teplucha a nemuselo zůstat jen u něho. Jenže i s těmi nejvyloženějšími šancemi jsme naložili hanebně, a když následně vyrobil hrubici malej Honza, která chvilku poté byla následována čtvrtým inkasovaným gólem, byli jsme definitivně v hajzlu.

Ve zbývajícím čase šlo jen o to, jakým brankovým rozdílem zápas skončí. Bohužel situace dospěla do takového stavu, že by soupeř i hovno ve zlato proměnil. Kdežto my? Darmo mluvit. Poločas 1:4, v průběhu druhé půle na ukazateli svítilo dokonce hrozivých 1:9. Až za tohoto stavu Bulhar konečně prolomil naší střeleckou nemohoucnost, leč byla to taková poslední předsmrtná křeč, poslední slovo měl opět soupeř. Po prohře v poměru 2:10 pak můžeme hrdě zařadit teto klání do galerie „Naše slavné prohry“. Aspoň tam nebude na podzim inkasovaným desítkám od Santa Dominiky a Santa Tranty smutno…

A co vězí za takovýmto hrozivým výsledkem? Nic extra. Řepská dvojička malej Honza – Pavlina vyrazila v pátek večer před zápasem na pár piv a jak už to tak bývá, trošičku si svůj dýchánek klucka protáhli -  z nonstopáče vylezli pouhé tři hodiny před špílem. Tak se aspoň na poslední chvíli snažili zahnat únavu požitím trochy toho fetu a povedlo se jim to v pravdě dokonale – Pavlina z toho v druhé půli za lajnou usnul. Ovšem nebyli v tom, hoši, sami. V pátek se do zcela kašoidního stavu uvedl i Čutka, jemuž se párty tak famosně vydařila, že domů dorazil bez bundy, baťohu (klasika) a snad i telefonu, následkem čehož s ním doma nemluvily ani futra od dveří. Pátky chodí chlastat i Strašnická šlechta, takže se dá předpokládat, že Karlových, jeho slovy, „60 minut hanby a ponížení“ také nebylo dílem náhody. A jelikož pivko tuze chutná také Jaroušovi s Lehátkem a Matlatou, dá se předpokládat, že pouze trojice zodpovědných fotříků Bulhar, Gondík, Teplucha dorazila na zápas stoprocentně fit.

Ovšem netřeba z toho dělat tragédii, hlavní účel poháru byl splněn. I přes zimu jsme si kopli do meruny (tu více, tu méně kvalitně), dali si u toho nějakou tu zrzavou vodu a po dvou letech se nám opět podařilo se prokousat do vyřazovacích bojů, přičemž vůbec poprvé jsme do nich šli z prvního místa ve skupině. A radši ani nedomýšlet, jak bychom dopadli, kdyby v zápase ve skupině proti Queens Park Clubu uposlechl Bulhar předzápasových taktických pokynů… 

Reage boys:

Karlik – Jarouš, Bulhar, Lehátko, malej Honza, Pavlina, Matlata – Gondík, Teplucha, Čutka

góly: Teplucha, Bulhar

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek