REAGE BOYS

Neděle 22.května, 17:30 a nás na hřišti, po kterém je pojmenována samotná Hanspaulská liga, čeká v jednom z klíčových bojů jarní sezony tým tamní domácí tým Paraguaye. V rovině teoretické soupeř hratelný, ovšem praxe začíná silně pokulhávat ještě dávno před úvodním hvizdem rozhodčího. Důvod? Velmi jednoduchý, s námi se táhnoucí od loňského podzimu – sestava. Což o to, obranné řady jsou v podstatě kompletní, ale útok? Rekonvalescent Chazri je jasný. Dopředu se omlouvá Gondík, jenž z brlohu v Odolené Vodě vyváží do neznámých míst svojí rodinku and co., Míra snad šel pod kudlu či co, pan Sivák odletěl na exkurzi města, které světu přineslo bezpochyby největší událost 20.století – Velkou řijnovou socialistickou revoluci. Poté, co na poslední chvíli ještě vypadl Teplucha, nabrala naše sestava tragikomického rázu – 5+1, útočník žádný. Jaká to klika, že nás svým příchodem (tentokrát mile) překvapil Wáňuška, aspoň v tom v pravdě análním vedru (38 stupňů na slunci) nehrozilo, že budeme hrát bez střídání (epizodku s pozdním příchodem Richarda, který netrefí jinam, jak na Pražačku, nemá smysl ani zmiňovat).  

Zápas začal a světe div se, i přes značně slátanou sestavu, kdy se například v útoku často potkávali killeři Iwan s Žižim, byla aktivita na našich kopačkách. Sice to nebyla žádná Brazílie, ono na tom prťavém plácku na Hanspaulce ani moc kombinačně hrát nejde, ale do šancí či jejich náznaků se nám dařilo sem tam protlačit. Tu nejvyloženější si hned ve druhé minutě vypracoval po individuální akci Jarouš, který šel z levé strany sám na branku, ale po vyprášení gólmanovo betonů z ní víc než roh nevytěžil. Poté nevyužil špatného střídání soupeře Iwan, který místo toho, aby ve dvojici s Jaroušem šel sám na osamoceného beka Paraguaye, velkopansky počkal, až se soupeř vrátí. Paraguay se pořádně do hry dostala až po více než 10 minutách a to za pomocí své nejsilnější zbraně – standardních situací, přičemž bylo jedno, zda se jednalo o autová vhazování nebo rohové kopy. Když se k tomu přidalo i zlepšení hry jako takové, bylo v našem vápně o zábavu postaráno. Leč Dacájev odolával, jednou za něj na brankové čáře zaskočil Jarouš a tak na ukazateli skóre stále svítili dvě nuly. Změnu přinesla až nějaká 20.minuta. Před vápnem soupeře jsme dostali výhodu volného přímého kopu, který byl rozehrán na úplně volného Richieho a bylo vymalováno. Místo střely totiž tento hoch zkoušel těžko říci co, o míč přišel a útočníci Paraguaye se hnali do přečíslení. Sice se následně v jednu dobu zdálo, že se nám podařilo toto rodící se nebezpečí zažehnat, bo poctivě jsme se stihli vrátit v počtu čtyř, leč místo uklizení míče do bezpečí se tento opětovně dostal k nejnebezpečnějšímu playerovi v barvách Paraguaye a ten zpoza vápna ke vzdálenější tyči propálil vše, co mu stálo v cestě. Úplně zbytečně jsme tak poločas tekli 1:0.  

V druhé půli pak sil rapidně ubývalo, nízký počet a panující vedro dělaly své, leč i tak jsme se do poslední chvíle prali alespoň o bod. Bohužel marně. Přitom dvakrát jsme ke gólu neměli daleko. Nejprve se do tutovky protlačil Jarouš, který ve dvojici s Iwanem postupoval na osamoceného brankáře. Ovšem místo hamounění v podobě střely nebo blafáku zvolil přihrávku do strany na nabíhajícího Wáňu, kterou goalie Paraguaye nohou vypíchl. Následně po zmatcích ve vápně soupeře využil svých legendárních antických sloupů pan Smůla, jako tank se protlačil až ke střele (lehce mrzla), Richie už už zvedal ruce nad hlavu, ale meruna, ta zlomyslná kurva, jen břinkla do tyče a odrazila se  do pryč. Á propós – Richie. Ten si asi chtěl v neděli po dlouhých šesti letech, ve kterých sekal latinu, zavzpomínat na své legendární období, kdy byl pro disciplinárku PSMF vyhlášeným recidivistou. Pravda, tentokrát nedošlo na „Vildu Jakuba, pěsti ve tmě“, jako onehdá ve Kbelích. I tak se jeho vystoupení z druhé půle, kdy nejprve jednomu ze soupeřů slíbil, že mu dá do držky, a následně lítal po place nějakých 20 minut s permanentně napřaženou kosou, zapíše zlatým písmem do historie africké kopané („kopané“ doslova a do písmene).

Prohra v poměru 0:1 nám tak asi již definitivně přisoudila boj o holé bytí a nebytí. Je to ostuda, kam až jsme to  dopracovali, tím spíš, že s výjimkou kluků z Jižní Ameriky, se kterými jsme  se utkali v prvním kole, nebyl žádný ze soupeřů ani v nejmenším z kategorie nehratelných. Ale je to zkrátka realita a nám nezbývá, než se s ní poprat. Hned v příštím kole nás na Zákostelní čeká Sokol Vysočany B, zatím předposlední tým tabulky, takže snad netřeba dodávat, o co v tomto zápase oběma týmům půjde.

Reage boys:

Rinat 8 – pan Smůla 6, Bulhar 7, Lehátko 6, Richie 3 – Jarouš 7, Iwan 6

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

Dalish | 26.05.2011 22:26
hlavu vzhůru! v neděli jim to nandáme!!!