REAGE BOYS

Týden po v pravdě epické výhře nad béčkem Sokola Vysočany, které alespoň částěčně vylepšilo naší pozici v ligové tabulce, nás čekal další z klíčových zápasů jara - proti týmu FC Sever, který stejně jako my sestoupil na podzim z trojky a jenž se stejně jako my prezentuje výsledky, které jsou na hony vzdáleny předsezonním očekáváním. O bodový zisk se měla dle původních očekávání snažit sestava identická s tou z minulého kola, ovšem poté, co vyjádřil jisté pochybnosti o své účasti Pešíno a hoďku před špílem napsal Richie, že je mimo Prahu, vypadalo to, že se o nedělním dusném večeru budeme na Pražačce potit opět bez možnosti střídání. Naštěstí se pan Smůla ukázal jako charakter - dal přednost fotbalu před cyklovýletem, takže nakonec nebylo tak zle. Že pravým důvodem jeho neúčasti na akci jedné, což mělo za následek účast na akci druhé, bylo ječné zrno, tím si nebudeme tuto pohádku kazit.

Možnost výkopu byla na naší straně, po rozehrání míč putoval, jak je jeho dobrým zvykem, na Bulhara a...soupeř hned pelášil sám na Dacájeva. Ten sice včasným vyběhnutím šanci zneškodnil, leč jakoby tímto nečekaným úvodem byl dán ráz prvního poločasu. Soupeř, jehož hru výtečně dirigoval pomenší střízlík s bílými štulpnami, s chutí kombinoval, na naší polovině bylo pořádně živo a hned po desíti minutách zcela po zásluze zužitkoval svoji výraznou herní převahu. Prsty v tom měly, jak jinak, ony "bíle stulpny" - hoch si to našlápnul po naší pravé straně, duo Pešíno - Sivi nemělo rychlostně nejmenší nárok a ten nakonec neměl ani Dacájev, přestože se střelec dostal již do poměrně ostrého úhlu. I po vstřeleném gólu soupeř neustával ve své aktivitě, leč naštěstí pro nás se mu ji nedařilo přetavit v gólový efekt. Důvodem byla buď trochu komplikované koncovka borců Severu, nebo obětavost naší defenzivy v čele s pozorně čapajícím Rinatem. Že v popisu utkání chybí také nějaké dění na opačné straně hřiště? Chybí, ale bohužel tak tomu skutečně bylo. Pravda, měli jsme výhodu pár rohových kopů či autových vhazování, což díky výrazné výškové převaze měla být silná zbraň, ovšem jejich exekuce silně pokulhávala. Stejně jako se na dostřel branky dostal několikrát Gondík, ovšem jeho projektily naháněly hrůzu akorát tak ptactvu na přilehlých stromech, nikoliv gólmanovi soupeře. Jinak naše návštěvy soupeřovy poloviny byly sporadické a neměly povětšinou dlouhého trvání. Až snad v 29.minutě se nám podařilo nezkurvit rychlý protiútok, rodící se loženku dua Sivi - Gondík zastavil obránce Severu pouze díky hraní rukou a rozhodčí byli nekompromisní - penalta. K její exekuci se postavil ze střídačky odpočatý Bulhar a suverénně vyrovnal na poločasových 1:1.

Posilněni tzv. gólem do šatny jsme do druhé půle vstoupili mnohem odvážněji a hned asi po třech minutách se nám podařilo dokonce otočit skóre zápasu. Lehátko konečně hodil aut, jak se sluší a patří, a Bulhar nás svým druhým gólem v zápase dostal do vedení 2:1. To nám bohužel nevydrželo příliš dlouho, snad jen pouhé dvě minuty. Po jejich uplynutí přišlo opět na řadu slovo "podruhé" a to hned ve dvojím provedení - Bulhar podruhé v zápase přišel při rozehrávce o míč, Lehátko nestihl zatáhnout za záchrannou brzdu (naštěstí), ťuk ťuk a "bílé stulpny" podruhé rozvlnily naši síť. Po tomto laciném vyrovnání se na ploše strhla lítá bitva o to, který z týmů převáží misky vah na svoji stranu. Nakonec se to podařilo našim barvám. Po Koudyho přiťuknutí se ke své cca. 10 střele v zápase dostal Gondík a tentokrát se nemýlil, možná i proto, že poprvé to měl na levačku. 3:2 pro nás! Přestože do konce zápasu zbývalo ještě dost času, odhadem nějakých 15 minut, uchýlili jsme se ve zbytku zápasu při bránění našeho jednogólového náskoku k totální destrukci. Tedy ne, že by to bylo nějakým naším taktickým záměrem, při kombinačních dovednostech "seveřanů" to hraničilo se sebevraždou, leč na víc se nám nedostávalo fyzických sil. A tak jsme jen odkopávali míče do píče, z útočníků se stali defenzivní záložníci, obránci hrdinně blokovali střely vlastními těly, v čemž vynikal zejména Sivi. Přes to všechno si soupeř dokázal vypracovat dvě stoprocentní šance, v nichž na útočníky Severu v podstatě zívala naše prázdná branka, ovšem v oboou případech nás od vyrovnání uchránil Dacájev. A tak přišla opět na řadu klasika v podobě "nedáš - dostaneš". Po dlouhých minutách jsme si dovolili jít dopředu v počtu vyšším, než ve dvou, soupeřův gólman lehce zaváhal a toho využil důrazný Pupík, který za pomoci mixu skluzu a psího fotbalu počtvrté dopravil míč tam, kde ho vidíme nejraději. 4:2 a protože do konce zápasu zbývaly pouhé dvě minuty, bylo jasné, že nám výhru již nic nevezme. A nic na tom nezměnil ani třetí gól v naší síti, který jsme po dokonalém vyšachování naší obrany inkasovali doslova v poslední sekundě a jehož autorem byl...snad netřeba dodávat kdo.

Za výhru v poměru 4:3 jsme tak brali dva body, které pro nás mohou mít cenu zlata. V kombinaci s ostatními výsledky totiž znamenají, že záchranu nám přinese zisk jednoho jediného bodu ve zbylých dvou zápasech. A protože hned v dalším kole hrajeme se suverénně posledním týmem tabulky, u nějž je v kolonce pro bodový zisk uvedena číslovka 3, bylo by záhodno tak učinit hned příští neděli. Jinak zápas se Severem jako takový? Anglická klasika 70.let, tj. „kick and run“ a z prdele klika.

Reage boys:

Rinat 8 – Sivi 7, Bulhar 6, Lehátko 6, Pešíno 6 – Gondík 7, Teplucha 5

góly: Bulhar 2, Gondík, Lehátko

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

Dalish | 12.06.2011 12:16
Ano, bližší pouto už je mezi náma dlouho, ale až teď jsem se to rozhodl přestat skrývat
Jinak, ke gólu - protihráče neřeš. Za prvé jsme se s ním vraceli a, hlavně, když ti dá gól ten nabíhající, nikdo nemůže říct půl slova. Když to ho tam ale fikne z úhlu ten s balonem, je to tvůj gól ;-)

pan_Feroslav | 10.06.2011 9:43
Gondík, je mi líto, ale tohle mi tam bude bohužel asi padat vždycky . To je prostě trefený do pro mě mrtvýho místa, asi budu muset zkusit ten volejbalovej bagr i v ostrym zápase . navíc když se člověk nesoustředí jen na jedince s míčem, ale vyrušuje ho i před kasu nabíhající protihráč...

Hans | 10.06.2011 9:25
Jsou to bukvice

Chazry | 09.06.2011 23:00
Po přečtení Gondíkova příspěvku o tom jak gólman podržel, se mi vkrádá na mysl otázka, zda mezi naším forvardem a goalkeeperem nevzniklo i nějaké zatím utajované bližší pouto???

Dalish | 09.06.2011 21:49
Moc hezky jsi to popsal :-)
Jen 2 poznámky z mé strany:
1) ano, poprvé jsem to měl na levačku, ale taky poprvé s našim červeným balónem a ne tím jejich volejbalovým
2) ale hlavně - já bych dal golmanovi známku 9 - kdybys nedostal ten první gól, bylo to skoro na 10, několikrát si nejen podržel, ale zachránil jasný gól