REAGE BOYS

Předposlední kolo jarní sezóny bylo tady a nás na Pražačce čekal úkol na první pohled snadný – získat v souboji se zatím posledním Bendou alespoň bod, jenž by nám bez ohledu na ostatní výsledky dal 100% jistotu záchrany v soutěži. Vzhledem k tomu, že ale soupeře velmi dobře známe z dřívějších let, kdy jsme s ním odehráli dva celkem tvrdé a nervózní zápasy (nic na tom nemění fakt, že oba byly vítězné), bylo jasné, že nás nečeká žádná procházka růžovým sadem. Početně naše sestava vypadala dlouhé minuty celkem nuzně, ovšem poté, co se ke stálicím z posledních zápasů přidal Richie, rekonvalescent Míra a dokonce i Wáňa, zaznamenali jsme asi nejhojnější účast za poslední rok.

Úvod zápasu patřil jednoznačně našim barvám. Jako první si sice na míč sáhl Dacájev, ovšem v následujících minutách se měl co ohánět brankář Bendy. Nejprve mu řádné rozcvičení zajistil několika pumelenicemi Gondík, následně mu připomněla dvojice Lehátko – Koudy, jaký je to pocit tahat míč ze sítě. Prvně jmenovaný, pravděpodobně ještě rozhicovaný ze svého střeleckého úspěchu v posledním zápase, si šikovně naběhl před kasu, jím tečovaný míč jen rozezvučel pravou tyč, vše ale napravil dobíhající Koudy, jenž, pro něj netradičně prudce, z první suverénně vymetl pavučinu soupeřovy branky. 5.minuta a vedli jsme 1:0! Uplynulo pár sekund a mohlo být ještě lépe, ovšem to by duo Bulhar – Gondík nesmělo naprosto trestuhodně zazdít brejk dva na osamoceného gólmana. Poté jsme ještě pár minut opanovali hru a najednou šlus, herně lepším začínal být soupeř. Stačila mu k tomu poměrně jednoduchá hra, kdy ze všech pozic, ať už se jednalo o hru jako takovou, autová vhazování, rohové nebo přímé kopy, se snažili tlačit míč na kasu s tím, že ono tam něco spadne. Nějakou dobu jsme tomu s menším či větším štěstím odolávali, ale než časomíra ukrojila dvacátou minutu, přece jen jsme dvakrát inkasovali. Nejprve jsme si nepohlídali autové vhazování, po kterém na zadní tyči zašitý protihráč hlavou vyrovnal, chvilku na to se útočník Bendy prosadil přes tři naše bránící hráče a střelou na vzdálenější tyč dostal svůj tým do vedení. V ten okamžik to s námi nevypadalo vůbec dobře, protože naše hra byla na hony vzdálena ideálu (slušně řečeno), zatímco soupeř dvěma slepenými góly získal na jistotě. Naštěstí nám záchranný kruh hodila naše nejsilnější zbraň, standardní situace, konkrétně pak roh. Po několika pokusech pana Smůly, jež však vzdáleně připomínaly balistické střely „země – vzduch“, se jeho exekuce chopil Gondík, na vzdálenější tyč poslal krásný nadýchaný centr, na který si jako tradičně naskočil Bulhar, a gólman soupeře byl bez šance. V okamžiku, kdy rozhodčí začal pošilhávat po svých prímkách, že odpíská první poločas, se nám podařilo dokonce skóre zápasu otočit. Richie z pozice posledního poslal míč do vápna, jeho přihrávku však nikdo nezachytil, ani netečoval, což natolik překvapilo brankáře Bendy, až z toho propustil onu neskutečnou plíživku mezi nohama do sítě. Gól do šatny, haluz jak prase, je jedno jak to nazveme. Důležité bylo, že do kabin jsme odcházeli s vedením v poměru 3:2.

Záměrem do druhé půle bylo přidat ještě jeden, dva góly a v klidu to dohrát. Ovšem opak byl pravdou. Zaprvé se nám směrem dopředu až na pár výjimek moc nedařilo, zadruhé s ubíhajícími minutami začala děj opanovat čím dál tím víc tvrdost ruku v ruce s nervozitou. Nutno říci, že na ní měly oba týmy rovný podíl – u nás nejvíc Prasátko, jenž se po třech týdnech opět nechal vyhecovat k velmi křemičitému výkonu, na straně Bendy pak starý známý s číslem 10, jenž se sice v uvozovkách fyzicky ničeho neúčastnil, ovšem neopomněl okomentovat byť jedinou spornější situaci. Emoce pak definitivně vybublaly na povrch v 58.minutě. Gondíkovi rozhodčí odpískal faul nedaleko našeho vápna, obě strany tento verdikt začaly verbálně řešit, výsledkem čehož bylo Richieho ohnání se rukou po střelci druhého gólu Bendy. Nic dramatického, ovšem dotyčný je asi vášnivým fanouškem italské kopané, protože se po menší časové prodlevě chytil za obličej a jako podťatý se svalil k zemi. Odměnou za tento bravurní herecký výkon mu byl hurónský smích všech přihlížejících, a to jak přímých aktérů zápasu, tak i borců, kteří se za lajnou rozcvičovali na zápas vlastní. V ten okamžik náš milý simulant vyskočil jako pokropený živou vodou a jal se ztrestat Richieho fackou. To, bohužel, neměl dělat, regulerní fight byl na světě. Jeho jasným vítězem sice byl zápasník v našich barvách, ale to rozhodně není nic, za co bychom ho měli chválit. Všeříkající byla pochvala obou výtečníků od pana rozhodčího a to v podobě červené karty. Tím se počet hráčů na hrací ploše snížil o dva, což útočícímu mančaftu dává výhodu v podobě většího prostoru na hrací ploše, bránícímu, což jsme byli my, naopak značně ztěžuje jeho roli. Následný přímý kop, jehož odpískání bylo rozbuškou všech problémů, jsme sice přežili bez úhony, přestože se na střelu vytáhl i gólman Bendy, ovšem pokračující útočnou akci soupeře již ne. Bulhar si ve vápně při zastavení přihrávky pomohl rukou a rozhodčí byli nekompromisní – penalta. K její exekuci se postavila ona výše zmíněná desítka a opět prokázala, že rána není všechno. Dacájev správně zvolil ze svého pohledu pravou stranu a nečinilo mu problém panděrem vyrazit nepříliš umístěnou střelu do bezpečí. Soupeř dál pokračoval ve hře bez brankáře, dostal se ještě k několika nebezpečným autům, ovšem za svoji odvahu byl odměnen akorát tak dalším gólem ve své síti. Nejprve sice se svým pokusem přes celé hřiště neuspěl Sivi, ovšem následný reparát z kopačky Bulhara již byl bezchybný – 4:2, konec.

Další plný bodový zisk, již třetí v řadě, znamená jediné – definitivní záchranu ve 4.lize. Ovšem nalejme si čistého vína – herně to opět za moc nestálo, ostatně jako celé jaro, fotbalově byl soupeř lepší. Avšak v dané situaci na nějakou pochybnou krásu hry sere pes, ta sama o sobě body nezajistí. Důležitý byl výsledek a ten hovoří v náš prospěch.

Reage boys:

Rinat 8 – Sivi 7, Bulhar 7, Lehy 7, Richie 5, pan Smůla 5 – Gondík 7, Teplucha 7, Míra 7, Iwan 5*

góly: Bulhar 2, Teplucha, Richie                    

* Pravidelný dopisovatel Gazetty dello Sport měl asi úžeh, popřípadě příliš vysoký počet krasohledů (možná obojí). Jinak si ty vysoké známky vysvětlit nedovedu.

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

jankocum | 14.06.2011 9:46
ééé Rinat, qualche probleme ??!!

Hans | 14.06.2011 9:23
Super kucí, na to jak jsme se "slejzali" tak je záchrana zlatá! Plusem k tomu je, že se vedle Legie Zkázy vyprofilova další úderka v rámci týmu a to Richie Tyson