REAGE BOYS

Týden se sešel s týdnem a nás tak v nedělní večer opět čekala ta milá povinnost - místo v teple domova relaxovat u Nedělní chvilky poezie, vyrazit ven do zimy za účelem imitování hry v fotbal. Tentokrát jsme se museli vydat až do daleké Hostivaře, kde jsme si střihli premiéru na hříšti místního SK. Sestava byla v podstatě standardní, jedinou výjimkou byla neúčast taťky týmu Paľka Pecha, který dostal doma od své relativně nové družky zaracha poté, co den předtím se následkem účasti na 25.ročníku věhlasné Pivní kožišácké Mostovky sotva doplazil domů, navíc bez cestou ztracených klíčů. Oproti tomu soupeř, zatímní suverén soutěže, se na zápas dostavil v hojném počtu a protože to byli kluci typově ne nepodobní těm z minulého zápasu, měli jsme se opět na co těšit.

Úvod zápasu pak přesně potvrdil naše očekávání. Soupeř roztočil svůj kolotoč a než jsme se nadáli, lovil ve 3.minutě Dacájev poprvé míč ze sítě. Naštěstí máme už něco za sebou, navíc takovéto intro do zápasu, kdy inkasujeme hned z první střely, není pro nás žádnou novinkou, takže tento rychlý gól nijak neotřásl s naší psychikou. Dál jsme si hráli naší hru a vyrovnání jsme se mohli dočkat záhy. Díky Gondíkovo průbojnosti jsme se dostali do přečíslení 2 na 1, ovšem přihrávka na před brankou úplně volného Bulhara postrádala přesnost. I v následujících minutách jsme se snažili využít každičké příležitosti k zaútočení, jenže postupem času se začal čím dál tím víc projevovat fyzický a fotbalový rozdíl mezi oběma mužstvy, až se naše útočná aktivita limitně blížila k nule. Na naší branku se tak valil útok za útokem, čemuž jsme byli schopni čelit mixem maximální obětavosti a velkého štěstí. Ovšem na konci poločasu přestal i tento „elixír“ fungovat a my stihli do poločasu nabrat tříbrankové manko. Nejprve totiž ve 24.minutě napřáhnul na vápně bombarďák Penguinů a jeho dělovku zaregistroval Rinat po sluchu až v okamžiku, kdy se otřela o levou tyč. V 27.minutě pak nachytal soupeř Rinata v nedbalkách, kdy za jeho zády skončil fikaný obstřel Bulharovo maličkosti z celkem velkého úhlu.

Debaty o poločasové přestávce byly vedeny v opravdu optimistickém duchu, například že přežijeme těch zbylých 30 minut a do konce podzimu už máme to nejhorší za sebou, že by nebylo špatné se vyhnout úplnému debaklu nebo bychom se mohli pokusit vstřelit aspoň jeden gól. Sice v podstatě hned po rozehrávce se hnali tři hráči Penguins na jednoho našeho beka, ale protože to kluci naštěstí, jako mnoho dalších více než nadějných akcí, zadrbali, začaly se v Hostíku dít věci! Ve 34.minutě se zahrávání rohového kopu jal Gondík, na jeho přesný centr si však nenaskočil Bulhar, jak bývá v 99% případů obvyklé, nýbrž Teplucha, a hlavičkou, která ještě byla jemně tečována jedním z bránících hráčů, odmáznul jeden z cílů, s nimiž jsme do druhé třicetiminutovky vstupovali. Když pak v minutě 39. přišla rychlá akce po ose Dacájev - Sivi - Gondík, měli jsme ještě před chvílí nedostižného soupeře na dostřel pouhého gólu. Pravda, v ten okamžik nám blesklo hlavou, že teď se soupeř naštve a ztrestá nás za naši opovážlivost další fůrou banánů v naší síti, ovšem nic takového se naštěstí nekonalo. Zbývající dvacetiminutovku se pak hrál oboustranně výborný fotbal nahoru – dolů s šancemi na obou stranách, které však již zůstaly nevyužity. Na straně soupeře lze vypíchnout zejména další dělovku střelce druhé branky, která tentokrát pouze rozezvučela břevno (a „odnesla“ kasu pár desítek centimetrů za zadní čáru), my pak po vyrovnání sahali zejména v samém závěru utkání, kdy nejprve nějaké tři minuty před koncem pohořel na umění soupeřova gólmana Koudy, a poté v poslední minutě po Gondíkově nahrávce z bezprostřední blízkosti i Bulhar.

Připsali jsme si tak na své konto druhou prohru v soutěži (druhou v řadě), ovšem stejně jako minulý týden není na místě nějaký smutek. Soupeř byl prostě herně někde jinde, navíc úplně v pohodě, třetí liga mu bude slušet. Nás pak rozhodně může těšit způsob, jakým jsme se popasovali s druhou třicetiminutovkou. V obraně jsme začali hrát mnohem pozorněji, směrem dopředu na naše poměry možná až moc odvážně, samozřejmostí byla maximální bojovnost, nasazení. Když to pak člověk druhý den porovnal s tím, co na Žižkově předvedly ty sešívaný mrdky…ale to už sem nepatří.

Reage boys:

Rinat 5 – Sivi 7, Bulhar 7, Lehátko 6, Míra 5 – Gondík 7, Teplucha 5

góly: Teplucha, Gondík

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.