REAGE BOYS

V den, kdy jeden z velikánů světové kinematografie Miloš Forman slavil své 80.narozeniny, jsme se o poledni vydali na Pražačku ukončit naše trápení v Zimním poháru. Soupeřem nám byli dosud neporažení borci z Vozovny Hloubětín, jimž jsme se rozhodli čelit ve vskutku skvostné sestavě – z lidí, kteří se letošní rok poháru zúčastnili, jsme byli nuceni postrádat trojici PRDíků Jarouš, Čutka, ing.Messík, neb měli sálovku, malýho Honzu stáhly Řepy na zimní pohár ve velké čutané, Hans s Pešínem dali před potýráním těla přednost trojnarozeninám „Campo 35 + Zvíře 35 + tůbik Franz 40“, Wáňa asi stavěl, Péťa Petržílek byl na lýžovačce. Když se kdesi po cestě zatoulal čtvrtý PRDík Majty, plus od nezodpovědného pana Siváka přišla omluvná esemeska s textem „…to nedam bo sem ozraty jako to prasca“, bylo to jasné jak facka – nastupujeme ve čtyřech v poli.

Tím byla vyčerpána asi nejzajímavější část našeho sobotního klání, fotbal sám o sobě za zmínku příliš nestál. My, jak nám velel počet, jsme vsadili v první řadě na poctivou defenzivu, vepředu jsme nechali vlát samotného Tepluchu, Hloubětín pak, jak už to při absenci výrazného fotbalisty ve hře proti oslabenému soupeři bývá, si absolutně nebyl schopen poradit s naší zformovanou obranou. Největší vzruch tak v první půli přinesla až 25.minuta, ve které se dlouhý nákop snášel na hranici našeho vápna, kde šel nikým neatakován do výskoku bezpochyby nejlepší player soupeře a při jeho dopadu na zem se ozvalo zlovětské prasknutí – kotník nevydržel. Po pětiminutové pauze, ve které se řešilo, jestli si to způsobil sám či naším přičiněním (v podezření chvilku byli Bulhar nebo Dacájev), jestli je to kotník nebo třeba achilovka, jestli se má zavolat sanitka nebo bude do nemocnice odvezen spoluhráčem, rozhodčí odpískal poločas. Ten Hloubětínští využili k vyzvednutí spoluhráče z hospody u hřiště, neb nakonec byla zvolena varianta odvozu zraněného spoluhráčem, čímž poklesl počet protihráčů taktéž na čtyři do pole, takže byla potřeba doplnit stavy.  

Druhá půle byla již přece jen zajímavější. My se postupem času začali čím dál tím více osmělovat, občas z našeho konání vzešly i celkem pohledné kombinace, soupeř se zase nechtěl smířit s tím, že by neměl porazit maníky, kterých je o jednoho méně. A co „neměl porazit“, on s nimi (s námi) nakonec prohrál!!! Stačila nám k tomu jediná vyvedená standardní situace, při které v nějaké 35.minutě Lehátko nasměroval své autové vhazování na vzdálenější tyč, gólman soupeře míč podskočil a číhajícímu Bulharovi pak nečinilo nejmenší problém ve výskoku zavěsit. 1:0 pro nás. Přestože do konce zápasu zbývalo ještě celkem dost času, na tomto skóre se již nic nezměnilo. Šance na to byly na obou stranách, ale…Teplucha po Matlalově přistrčení se zcela osamocen před gólmanem, kdy široko daleko nebylo ani živáčka, famosně ukopnul, takže meruna líznutá jeho špičkou doskákala někam k rohovému praporku, pak v téměř totožné situaci selhal na druhé straně borec, jenž byl jen několik minut předtím v šenku vyrušen z poklidného popíjení, a nakonec nás od možného vyrovnání zachránil Dacájevovo rozštěp.

Sečteno, podtrženo, se Zimním pohárem jsme se rozloučili výhrou, na které se podílel zdravý mix Regín a Kožichu. Bohužel nic to však již nemohlo změnit na faktu, že jsme si o Zimním poháru připsali historicky nejhorší výsledek ze všech našich 10 účastí. Pravda, scházení se mělo k ideálu opravdu daleko (s čímž se tak trochu i počítalo), ale i přesto…z této skupiny jsme měli jít dál v suchém triku a je jedno, z jakého místa. Za rok snad bude lépe.

 Reage boys:

Rinat -  Matlata, Bulhar, Lehátko – Teplucha

gól: Bulhar  

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

pan_Feroslav | 27.02.2012 14:42
to víš, Gondíku, jak se tak říká - ukázali sme morál

Dalish | 26.02.2012 11:22
pánové, ve 4 za 2 body - klobouk dolů!