REAGE BOYS

Týden po kolotoči s Veleslavínem uplynul jako voda a nás v den, na který připadalo například výročí německé invaze na Krétu v roce 1941, či narozeniny velikánů brankářského řemesla Ikera Casillase a Petra Čecha, čekal další těžký oříšek – Deportivo Estudiantil. Tito chlapci výhradně jihoamerického původu si s námi pohráli loni a při naší výkonnosti podpořené faktem, že jsme zase o půlrok starší, se dalo čekat repete. Naše řady opět nebyly kompletní, chyběl pan Richard, jenž dle všeho s půlročním předstihem vyrazil na svůj oblíbený výlov rybníka, a nečekaně také Bublin Grygera, jenž se pro totální opilost všech řidičů nestihl včas vrátit z Jižních Čech (nebo kde to byl…).

Jak obvykle míváme tragické vstupy do zápasu, probudíme se většinou až tak po 20 minutách, tentokrát tomu bylo naopak. Hned po rozehrávce se vydal do útoku Gondík a možná tak po 20 sekundách se po jeho střele rozezněla levá tyč soupeřovy branky. Chvilku na to se ten samý player objevil v nadějné příležitosti podruhé, leč soupeřova obrana mu tentokrát vystřelit nepovolila. No a tím jsme se bohužel vybláznili, míč začali mít na svých kopačkách čím dál tím častěji klucí jihoamerický, kteří se v úmorném vedru, jež v nedělním odpoledni na Práže panovalo, museli cítit jako doma. Sprint střídal sprint, jedna narážečka, druhá narážečka…ovšem všechno k hounu, hoši to s kombinacemi až přeháněli, jejich hře chyběla střelba. Dacájev si tak poprvé kloudně sáhl na balon až v nějaké 20.minutě. Když už to vypadalo, že to do poločasu doklepeme s nulou, z ničeho nic jsme inkasovali a co čert nechtěl, hned dvakrát. Nejprve po chaosu v naší obraně na vzdálenější tyči zapomenutý frajer bez nejmenších problémů poprvé rozvlnil naší síť, podruhé naše defenzivní řady před špílmachrem Deportiva couvaly a couvaly, až ten nikým neatakován napřáhl ke střele, která prolítla mezi našema dvouma borcema (dle zvuku tam byly asi i nějaké teče) a Rinat jí zahlédl až v okamžiku, kdy mu bezpečně zaplouvala pod břevno. Naštěstí ještě do poločasu jsme se stačili gólově prosadit i my, kdy míč doputoval po trase Dacájev – pan Smůla - Gondík k volnému Bulharovi a ten se v těchto situacích nemýlí. 1:2, poločas.

Do druhé půle jsme vstupovali se záměrem zkoušet střelbu ze všech pozic, neb goalie Deportiva vypadal jakkoliv, jen ne jako goalie. Ovšem přejít od slov k činům? Nerozlousknutelný oříšek. V podstatě hned po rozehrávce pelášil soupeřův útočník sám na Dacájeva, neuspěl. Po chvíli ten samý zabukář pálil do naší odkryté branky, naštěstí na poslední chvíli vymrštil Rinat svou lapačku a vytěsnil merunu nad břevno. Naše aktivita? Bídná a každou minutou, jak nám ubývaly síly, to bylo horší a horší. A tak nebylo divu, že jsme kolem 45.minuty inkasovali další dva slepené góly. Nejprve soupeř využil toho, že po Gondíkově ruce ve vápně Deportiva jsme přestali hrát, neb jsme očekávali hvizd rozhodčího. Ten však nepřišel a po bleskovém brejku do naší rozhozené (v té chvíli spíš neexistující) obrany jsme inkasovali potřetí. A chvilku na to se třepal míč v naší síti počtvrté, kdy soupeř po akci kopírující gól první využil nesmyslného zběhnutí Paľka Pecha ze své pravé strany kamsi do piče. Ve zbývajícím čase už s ukazatelem skóre pohnuto nebylo, přestože příležitosti na to byly. Na straně jedné brankář Deportiva opakovaně prokázal, že to s ním přece jen nebude tak špatné, jak se doposud zdálo, když jednou vychytal Gondíka, jednou Bulhara, plus po Gondíkově ráně mu ještě pomohla tyč. Ta na straně druhé pomohla ve dvou případech i Rinatovi, jenž pak chvilku před koncem přežil pokus o atentát, kdy na něj z bezprostřední blízkosti vyslal pumelenici, za kterou by se nemusel stydět ani Laco Jurkemik, soupeřův útočník, ovšem ta byla zneškodněna za spolupráce brady a propadlého hrudního košíčku strážce naší svatyně.

Podruhé v řadě jsme si tak na své konto připsali prohru o tři fíky. Prohru celkem očekávanou, prohru zaslouženou. Ty kuwy jihoamerický byly zkrátka někde jinde, než my – fotbalovostí, rychlostí, prostě vším. V našich řadách mohl oko nezaujatého diváka potěšit snad jen Gondík, jenž měl po celých 60 minut bez cizího zavinění problém udržet se na nohách, nebo Koudy se svými komickými vložkami, ve kterých se povětšinou neúspěšně snažil trefit tu skákavou svini, co se míčem zove.

Reage boys:

Rinat – Sivi, Bulhar, pan Smůla – Gondík, Míra, Teplucha 

gól: Bulhar

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek