REAGE BOYS

Letní pauza, tentokrát čítající 84 dní, které někteří jedinci naplnili poctivým tréninkem, někteří flákáním se (že, Gondíku a Richarde…), se stala minulostí a tak jsme opět byli nuceni 9.září vyběhnout na Pražačce na zelený pažit ke klání 1.kola podzimní Hanspaulky. Jaké změny se od posledně udály? Po roce a půl byl ready nastoupit Chazri, Hans vstupoval do sezony se sebevědomím, že by mu ho Cristiano Ronaldo mohl závidět, Teplucha se po čtvrt roce konečně dozvěděl, že ho potkalo nemlich stejně zranění jak onehdá Chazriho. Tou nejdůležitější změnou pak bylo to, že po předlouhých sedmi letech nás nečekají boje ve 4.lize (či výše), ale v „pouhé“ pětce.

Do utkání proti Sokolu Suchdol jsme vstupovali v téměř kompletním složení. Z aktivních playerů nám chyběl jen výše zmíněný Teplucha, pan Smůla, jenž dal přednost rodinné pohodě na Mělnicku a pan Richard, jenž se jako jediný nechal zmást zlomyslnou zprávou o pozdějším začátku zápasu, jež byla určena Hansovi. Pak teda lítala ve vzduchu účast jedné posily z nejmenovaného bankovního ústavu, která i byla přítomna některým prázdninovým fotbálkům, ale dokud nedorazí alespoň na jeden ostrý spiel, nemá zatím smysl jí zmiňovat mezi členy stabilního kádru. Sakum prdum to dělalo solidní dva kusy na střídání. To soupeř? Bohužel, do pole dorazil jen ve čtyřech a nějaký opozdilec byl v nedohlednu.

K zápasu jako takovému je pak vzhledem k soupeřově nižšímu počtu těžko něco psát. Po úvodním hvizdu rozhodčího to chlapci ze Suchdola na nás zkusili sympaticky s otevřeným fotbalem, z něj však byli během pěti minut vyléčeni. První tři loženky jsme totiž sice ještě zazdili, ale poté se během mžiku trefili Chazri, Bulhar, Lehátko a bylo vymalováno. Soupeři došlo, že s tímto přístupem by ze zápasu odešel s pořádným debaklem a tak se stáhl (slovy Jardy Hřebíka) do hlubokého obranného bloku, s nímž máme odjakživa potíže si poradit. Chyběl tomu pohyb, chyběla tomu myšlenka a tak jsme se do konce první třicetiminutovky dostali jen ke střelám z uctivé vzdálenosti, jež však postrádaly přesnost. Prosadili jsme se pouze po standardní situaci, kdy si na autové vhazování Siviho naskočil Bulhar a ten se hlavou příliš často nemýlí. V poslední minutě první půle se po lajdáckosti naší obrany gólového úspěchu dočkal i soupeř a korigoval tak skóre na poločasových 4:1.

Podobný průběh pak měla  druhá třicetiminutovka. Hned v její první minutě se z dorážky trefil Chazri – 5:1. Pár minut na to se k exekuci přímého kopu postavil náš nový Beckham - Lehátko, jenž předem počítal s tím, že se mu rozestoupí zeď a tak jeho projektil do prostředku branky o břevno zaplul do soupeřovo sítě. A na již 7:1 dával Gondík. Soupeř si pak počkal opět na poslední minutu, kdy využil Mírovy ztráty balónu při pokusu o sólíčko přes tři hráče (pravda, k úspěchu mu zas až tolik nescházelo) a po rychlém kontru upravil na konečných 7:2.

Do tabulky jsme si tak připsali první dva body, což je jistě fajn. Ze hry ovšem nějaké závěry vyvozovat nelze (snad kromě procitnutí Hanse ze svého prázdninového snění), neb jak i po zápase konstatoval někdo ze soupeřů, hrát proti čtyřem je prostě o hovně. Tak uvidíme přiště, kdy nás na Mikulove čeká S.T.R.U.P..

 Reage boys:

Rinat – Sivi, Bulhar, Lehátko, Míra – Gondík, Chazri, Hans

 góly: Bulhar 2, Chazri 2, Lehátko 2, Gondík

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek